V Semilech je výstava o firmě, jež zaměstnávala desetinu města

„Nechtěla jsem to pojmout jen jako výstavu povlečení a dalších věcí, které se v Koloře dělaly, ale upozornit návštěvníky i na to, že budovy měly vlastní historii. Často dlouhou, poměrně spletitou a zajímavou,“ uvedla kurátorka výstavy Nikol Kučerová.

Zatímco Kolora vznikla v roce 1946, historie některých továren je skoro o století delší. Kolora neslavně skončila v likvidaci na konci 90. let, pozvolna chátrají i její budovy v Semilech. Někdejší vývojové středisko v centru města muselo ustoupit výstavbě supermarketu, lékárny a dalších obchodů. „Chodím tam nakupovat, ale srdce mě bolí, když to místo vidím,“ řekla pětaosmdesátiletá Marie Lukešová, která ve vývoji několik desetiletí pracovala.

Továrny mimo Semily jsou na tom lépe. Původním majitelům se například vrátila Gerlova továrna v Hájích nad Jizerou, v provozu je Libštát nebo Košťálov a závod ve Slané u Semil přestavěla společnost Beneš a Lát na slévárnu a strojírnu.

Největší podnik Kolory byl v Semilech, pracovalo tam až 1500 lidí. V dalších 15 závodech v regionu zaměstnávala textilka kolem 3300 lidí. „Kolora hrála v Pojizeří velkou roli a výstava je první krok k tomu, aby vznikla nějaká stálá expozice nebo se vydala publikace,“ uvedla ředitelka Muzea a Pojizerské galerie Tereza Nemeth.

Doufá v to, že díky výstavě se muzeu podaří získat zajímavá svědectví lidí, kteří v ní pracovali. Na setkání s bývalými kolegy se těší třeba jednaosmdesátiletá Zdeňka Vachtová, v Koloře byla od roku 1949 až do důchodu. Do Semil přišla z Plzně v 15 letech, když ji přesvědčily náborářky z Kolory, aby se tam vyučila. „Na škole bylo 360 učňů,“ zavzpomínala Vachtová.

V semilském muzeu začala výstava o historii textilky, která zaměstnávala před rokem 1989 desetinu obyvatel města. Výstava je zaměřená nejen na zaměstnance a výrobu, ale i na architekturu továrních budov. Zatímco Kolora vznikla v roce 1946, historie některých továren začíná v 60. letech 19. století.

Kolora výrazně ovlivňovala život celého města, měla hokejový tým, pěvecký sbor, taneční kroužek, hasiče, zajišťovala letní i zimní rekreace, byty nebo místa ve školkách. Každý závod si také vedl kroniky, i ty jsou vedle fotografií a trojrozměrných předmětů v muzeu. „Myslím, že výstava je zajímavá nejen pro lidi, kteří tam pracovali, ale i jejich potomky. Aby viděli, co jejich předci vytvářeli,“ uvedla kurátorka. Výstava potrvá do 22. listopadu. V rámci doprovodného programu se mohou návštěvníci muzea stát fiktivními zaměstnanci textilky a plnit různé úkoly.