Lidovky.cz: Jako jeden z mála v Česku šijete džíny na míru. V čem je tato práce specifická?
Džíny na míru patří do tzv. slow fashion (termín pro udržitelnou módu pozn. red.). Vyrábím jenom to, co si u mě objedná konkrétní zákazník. Začínáme výběrem materiálu - denimu. Bavlna, která se používá je pro naše tělo je fyziologicky nejšetrnější přírodní materiál. Indigo, kterým se barví příze je také čistě přírodní barvivo bez negativních vlivů na lidské zdraví a životní prostředí.
Mým cílem je dělat džíny, které fungují nejen s tričkem, ale i se sakem, jako alternativu obleku, která je dnes čím dál víc společensky akceptovaná a postupně nahrazuje tradiční oblek. Džíny na míru se dělají tzv. raw, nebo se také říká dry, tedy surové, bez jakýchkoli úprav, které imitují obnošený vzhled - ten džínům dodá až jejich majitel. Džíny jsou tak neopakovateným originálem. Každý den, kdy je máte na sobě se do nich zapisuje vše, co děláte. Jsou tak vaším věrným otiskem. Někteří ortodoxní zastánci raw jeans dokonce dodržují přesné postupy, aby tak dosáhly co nejhezčího prokreslení jednotlivých detailů a také nenapodobitelně krásného indigově modrého odstínu. Vše pak mají pojmenované speciálními názvy a svoje poklady si fotí a vystavují na odiv. Na popisech jejich fotografií se pak můžete dočíst, kdo jejich džíny vyrobil, jak dlouho jsou nošené a kolikrát je za tu dobu vyprali.
Lidovky.cz: V čem je kouzlo džín na míru?
Džíny na míru si neskutečně užívám. Je to pro mě relax a zábava. Je to oblečení, které nemá hranice genderové, věkové, sociální ani náboženské. Mají je rádi muži i ženy, mladí i staří, chudí i bohatí… Můžete se o nich bavit s kýmkoli. A čím víc do nich pronikáte, tím větší možnosti pro další práci se před vámi otvírají. Je to kultura, která navzájem spojuje lidi po celém světě… A upřímně řečeno to, co se dá u nás pořídit v nákupních centrech, má s touto kulturou málo společného.
  |
Lidovky.cz: Dlouhých 16 let jste pracoval pro firmu Blažek. Jak na toto období vzpomínáte?
Vzpomínám na to rád, potkal jsem tam řadu šikovných a inspirativních lidí. Byla to práce, která mě bavila. Proto jsem to nakonec dělal daleko delší dobu, než jsem měl v plánu. Po 16 letech už to ale chtělo změnu. To, co dělám teď, je pro mě vysněná práce už od mých dětských let, kdy jsem si hrával v krejčovské dílně svého dědečka.
Lidovky.cz: Šijete také obleky na míru. Jak takové šití probíhá. Kolikrát se vše musí přeměřit a vyzkoušet. A jak dlouho trvá než je celý oblek hotový?
Předně musím říct, že mám rád obleky, které jsou měkké, lehké a pohodlné. Nerad používám fixace a dávám přednost ručnímu zpracování, které je oproti strojovému měkčí. Takové sako potom vnímáte podobně jako svetr… Oblek na míru bývá hotový cca za 4 - 6 týdnů. Z toho čas skutečně strávený jeho výrobou představuje okolo 90 hodin práce. Začíná se braním měr, výběrem materiálu, volbou vhodné siluety a detailů zpracování. To je náplň první schůzky. Druhá schůzka probíhá zpravidla za 10 dní, kdy jsou sako i kalhoty sestehované na 1. zkoušku, během které se poznačí potřebné změny. Druhá zkouška se odehrává za další dva týdny, kdy je oblek už ve fázi, která se blíží hotovému stavu, límec a rukávy jsou ale ještě vestehované. Zde je prostor na poslední detailní doladění. Za další dva týdny je už hotový oblek připraven k předání.
Lidovky.cz: Jaké materiály používáte?
Moderní materiály musí být lehké, měkké a elastické, aby z nich oblečení nejen dobře vypadalo, ale aby bylo také pohodlné a snadno se udržovalo. Já šiju výhradně z čistě přírodních materiálů. Hlavním zdrojem je pro mě Itálie. To je dáno právě mým požadavkem na lehkost a měkkost a v tomto ohledu jsou Italové nepřekonatelní. Možná se ale málo ví, že i u nás, v Brněnské Nové Mosilaně, se ročně vyrábí cca 10 mil. metrů velmi kvalitních vlněných tkanin, právě také pro italskou značku Marzotto.
Lidovky.cz: Šijete na míru pouze pro muže, nebo když k vám zavítá žena, vezmete míry i jí?
Pánský styl se dá úspěšně uplatňit i v dámské módě. Když se na mě obrátí žena s takovým přáním, v zásadě se tomu nebráním (v duchu hesla menswear for women.
Lidovky.cz: Jak se pozná dobře padnoucí oblek? Na co se má člověk zaměřit, když to chce zjistit pohledem?
Padnutí obleku je dáno dvěma aspekty: pohodlím a vzhledem. Když oblek jeden z nich postrádá, je to špatně. Pohodlí je subjektivní a zákazníkovi je ho třeba dopřát správnou volbou materiálu, dobrým střihem a zpracováním. Dobré padnutí zkušený krejčí hodnotí podle toho, jak sako vypadá zezadu, především v oblasti ramen.
Lidovky.cz: A na omak?
Omak je daný kvalitou materiálu a mírou ručního zpracování. Čím více lepení a strojového šití, tím méně měkkosti.
Lidovky.cz: Oblékáte i významné osobnosti? Kdo patří k vašim zákazníkům?
Většina mých zákazníků jsou lidé z byznysu. Další početnější skupinou jsou lidé z uměleckého a kreativního prostředí. V minulém roce jsem šil několik obleků italskému velvyslanci, šil jsem frak dirigentovi Walteru Attanasimu, který v něm řídil Czech Virtuosi na koncertu v Rudolfinu, navrhoval jsem oblečení pro B-side Band, oblékal jsem několik ženichů… Na nedostatek práce si teď nemůžu stěžovat.
