Pro jejich základ používají lněné provazy, na kterých nechají vyrůst krystaly podvojné soli kyseliny sírové neboli kamence. Za takto vytvořenou kolekci Virus v roce 2012 dostali hlavní cenu v soutěži Czech Grand Design.
„Chystáme výstavu v Drážďanech, v barokním pavilonu, kde visí pět tereziánských lustrů, my vyrábíme nový, takovou reminiscenci tereziánského lustru,“ řekl v dílně, kde komponenty lustru vznikají, jeden z dvojice designérů Zdeněk Vacek. Lustr bude od 25. srpna součástí výstavy Od prachu ke třpytu v Muzeu uměleckých řemesel v zámku Pillnitz v Drážďanech, slavnostně rozsvícen bude 15. září.
  |
Zatím v industriálních prostorách bývalých pražíren kávy v pražských Vysočanech vznikla dočasná dílna a v ní stojí laboratorně vyhlížející igelitový stan či skleník s desítkou kádí naplněných vodou a kamencovým roztokem. V něm jsou ponořena jednotlivá ramena budoucího lustru a při relativně vysoké teplotě a vlhkosti na nich vyrůstají bílé krystaly.
„Základ tvoří nerezová konstrukce vlastní výroby, aby se dal lustr pohodlně montovat. Celý lustr je mobilní a nerezový. Do Drážďan ho převezeme rozložený a až na zámku Pillnitz budeme lustr dávat dohromady. Na místě budou během první fáze výstavy také narůstat poslední dvě ramena,“ popisuje Vacek vznikání lustru.
V kádích v uzavřeném stanu je šest tisíc litrů vody s koncentrátem kamence. Během 14 dnů by měly na nerezové konstrukci vyrůst žádoucí krystaly. Pak budou ramena zavěšená na speciálně vytvořené konstrukci schnout.
Lustr, který váží čtvrt tuny
Kamenec je těžký, v každé kádi je ho rozpuštěno asi 100 kilogramů. Sedá na dno a tam, kde je koncentrace vyšší, krystaly rostou víc. Výsledek tedy bude trochu překvapením, s tím tvůrci počítají.
Těžký bude i lustr, jedno rameno může mít podle Vacka až 12 kilogramů, celý lustr tak 250 kilogramů; prostory zámku ale s takovou zátěží počítají, stavitelé je museli pro těžké objemné lustry připravovat už v baroku. Na konci každého ramene bude jednoduchá skleněná trubice, která bude svítit. Náklady na vznik lustru jsou podle Vacka v řádech statisíců korun. Výstava vzniká na objednávku Státní umělecké sbírky Drážďany, lustr zůstane po výstavě v majetku českého studia.
