  |
„Když jsem se v roce 2008 poprvé dozvěděla o syntetické biologii, svou ideologií mě okamžitě uchvátila. Vědci, a inženýři tehdy začínali skrze bioinženýrství designovat sám život. Začala jsem se zvědavě ptát: jestliže inženýři nyní ‚navrhují‘, jak by mohli ‚navrhovat‘ přírodu, jak lze definovat dobrý design a kdo ho bude definovat – a také co budou v takové budoucnosti dělat designéři? Během uplynulých deseti let mne má práce zavála do mnoha laboratoří a ke spolupráci s řadou syntetických biologů, a díky tomu jsem získala dosti důkladný přehled o politických, kulturních, ekonomických a technologických dopadech tohoto oboru,“ říká Ginsbergová.
Výzkumem možných budoucích realit, které by syntetická biologie mohla generovat, umělkyně vytváří narativa, jež diváky vedou k přehodnocení technologického pokroku pomocí nových úhlů pohledu.
Better NatureVýstava probírá do 24. listopadu 2019 v Galerii Vitra Design Musea ve Weil am Rhein. |
Výstava zahrnuje šest projektů Ginsberg, které vznikly v úzké spolupráci s vědci, historiky, umělci i sociology. Projekt E. chromi přichází s konceptem, kdy geneticky modifikované bakterie mohou upozornit na choroby v těle, další z projektů Growth Assembly (Hromadný růst, 2009), vytvořený spolu s umělcem Saschou Pohfleppem, nastiňuje budoucnost, v níž se rostliny geneticky konstruují a upravují tak, aby produkovaly zboží či nástroje. Bude to lepší, udržitelnější budoucnost?
V práci Synthetic Kingdom (Syntetické království, 2009) se projektují bakterie generující biologicky odbouratelné plasty, počítačové čipy se vyrábějí z nanobakterií a žárovky svítí díky bioluminiscentním enzymům. Ale co když činnost těchto živých strojů povede k nechtěným vedlejším účinkům? Designing for the Sixth Extinction (Design pro šesté vyhynutí, 2013–15) ilustruje, jak by mohla vypadat biodiverzita, kdyby lidé a jimi vytvořený spoludruh začlenili do přírody s cílem napomoci ohroženým druhům zvířat a rostlin.
Alexandra Daisy GinsbergováAlexandra Daisy Ginsbergová vystudovala architekturu na Univerzitě v Cambridgi, působila jako hostující badatelka na Harvardově univerzitě a v roce 2009 obhájila magisterský titul v oboru Interakce designu na Královské vysoké škole umění v Londýně. V roce 2017 na stejné instituci dokončila diplomovou práci „Better / Lepší“, zaměřenou na to, jak mohou působivé sny o lepší budoucnosti utvářet objekty navrhované dnes (vedoucí práce: profesoři Sarah Teasley a Anthony Dunne). V roce 2011 získala v kategorii design ocenění World Technology Awards (Světová cena za technologii), udělované organizací World Technology Network, a v následujícím roce se na Londýnském festivalu designu stala držitelkou ceny London Design Medal for Emerging Talent (Londýnská medaile pro nové talenty designu). Londýnské muzeum designu ji za její práci dvakrát – v letech 2011 a 2015 – nominovalo na cenu Designs of the Year (Design roku). |
