Lidovky.cz: Kde jste se naučila háčkovat a kdy?
Háčkovat mě učily v dětství obě babičky, začínala jsem s řetízkovým okem háčkovaným bez háčku, pouze prsty.
Lidovky.cz: Jaké používáte materiály a odkud?
Pro příze si jezdím do Niťárny v České Třebové, látky objednávám z nedalekého Polska, osvědčila se mi jejich kvalita.
  |
Lidovky.cz: Nosíte i vy sama šaty, které navrhujete?
Rozhodně ano a moc ráda. Zjistila jsem, že se nemusí tyto šaty prát po každém nošení, stačí jen vyvěsit. Pokud se šikovně pověsí, není třeba ani žehlit.
Lidovky.cz: Kde čerpáte inspiraci?
Inspirace přichází odevšad, z osamocených výletů do přírody i při setkávání s lidmi. V přírodě pozoruji různé struktury v krajině, hledám linie, které příroda sama vytvořila. Při setkávání s přítelkyněmi zase zjišťuji potřeby žen vzhledem k jejich způsobu života. Oblečení musí obstát celý den, jak na dětském hřišti, tak i na pracovní schůzce či večerním rande.
Lidovky.cz: Děláte modely hlavně pohodlné, přemýšlela jste také, že byste navrhovala šaty i pro jiné příležitosti?
Velmi se těším na sezonu plesů, ráda bych vytvořila i společenský model.
Lidovky.cz: Jaké techniky háčkování používáte? Existují třeba nějaké standardní vzory?
Mám ráda jednoduchost, používám základní steh - krátký sloupek. V kombinaci se strojovým stehem pak můžu aplikace umístit kamkoliv na šaty.
Lidovky.cz: Plánujete rozšířit sortiment?
Těším se, že budou Inle jednou nosit i muži.
Lidovky.cz: Jaká je spotřeba materiálu na jedny šaty, jak dlouho trvá jejich výroba?
Spotřeba je kolem metru a půl látky a 2 klubíček perlovky. Výroba je trošku delší, asi 3 týdny. Napřed se totiž musí našít „báze” na stroji, pak následuje fáze háčkování a nakonec došití celého modelu.
Lidovky.cz: Nedávno jste otevřela svůj vlastní showroom. Je to splnění snu?
Na vlastní pracovní prostor jsem se už dlouho těšila, v domácích podmínkách šití zabíralo dost místa na úkor rodiny. Showroom mám dohromady s šicí dílnou Došito, skvěle spolupracujeme a doplňujeme se.
Lidovky.cz: Zajímáte se také o udržitelnost. Jak to vypadá v praxi?
Domnívám se, že udržitelnost se netýká pouze volby materiálu. Snažím se také o lokální výrobu, spolupracuji s místními švadlenami, umožňuji přivýdělek háčkařkám v důchodu. Jelikož mám kolekce limitované, nemám žádné přebytky. Odstřižky látek zpracovávám na šicích kurzech s dětmi. Pokud bych měla větší zakázku, ráda ji vyrobím z biobavlny. Udržitelnost je také hodně o tom zbytečně impulzivně nenakupovat něco, co pak neunosíme. Já sama nakupuji ráda v second handech, získávám oblečení z druhé ruky od kamarádek při „swapech”, případně si ušiju to, co chci, na míru. Samozřejmě také podporuji kolegyně návrhářky a nakupuji u nich.
Lidovky.cz: Jaké kousky by podle vás měla mít žena v šatníku?
Ty, ze kterých má radost, hodně je nosí a ví, že jí sluší. Každá žena je jiná a ani univerzální kousky typu bílé tričko a „černé koktejlky” nemusí lichotit všem.
Lidovky.cz: Jaký je váš oblíbený materiál?
Bavlna, biobavlna, vlna, len a tencel. V polyesteru se necítím dobře, je čím dál těžší v běžných řetězcích sehnat oděv z přírodního materiálu.
Lidovky.cz: Jak vypadají vaše pracovní nástroje? Posouvá se háčkování nějak, nebo se háčkuje těmi samými nástroji, které používaly naše babičky? Neposunula se technologie? Existuje například háčkovací stroj?
Já sama dokonce háčkuji háčky poděděnými po babičkách. Nevím o tom, že by existoval háčkovací stroj. Vím jen o pletacích. I kdyby byl, tak bych asi stejně háčkovala ručně, je to skvělý relax a cítím při tom určité spojení se starými tradicemi.
Lidovky.cz: Co děláte ve volném čase nejraději? Háčkujete?
Práce je mým koníčkem, tak moc nedělím čas na volno a práci. Snažím se spíš občas věnovat něčemu akčnějšímu, než je sezení u stroje či háčku. Chodím na aikido, kde se pořádně zapotím, vyčistím hlavu a místo háčku třímám meč.
