Sportovní oblečení z PET lahví a rybářských sítí. Recyklované materiály táhnou

Sportovní oblečení, ale i plavky, spodní prádlo nebo peněženky. To vše vyrábí slovenská značka Abraka z recyklovaných PET lahví nebo rybářských sítí vylovených z oceánů. „Kromě recyklovaných funkčních úpletů v zimě pracujeme i s merino vlnou, která se zpracovává na Slovensku. Merino vlna je vynikající materiál, který má skvělé vlastnosti. A je to navíc přírodní materiál, při jeho zpracování netrpí ani zvířata ani příroda,“ říká Nina Kubalová, spoluzakladatelka značky.

Značka Abraka spolupracuje s více společnostmi, jednou z nich je například SEAQUAL™️, jež kooperuje s rybáři, neziskovými organizacemi a místními komunitami a úřady, které se podílí na čištění oceánů od plastového odpadu. V současnosti čistí Středozemní moře a Atlantik v Evropě a začínají s pracemi i v západní Africe a Indonésii. „Na výrobu legín používáme recyklované PET lahve, některé další látky jsou vyrobené například i z recyklovaných rybářských sítí vylovených z moří a oceánů. V praxi to vypadá asi tak, že se očištěné PET lahve rozemelou na malé granule nebo vločky, ze kterých se při vysoké teplotě vytahují vlákna. Z těch se potom plete látka, ze které se dá šít oblečení,“ doplňuje Kubalová.

Každý by měl začít u sebe

Společnost SEAQUAL funguje tak, že shromažďuje plastový odpad z moří a oceánů. PET lahve se čistí a rozemelou na granule či vločky, ze kterých se při vysoké teplotě vytahují vlákna, z nichž se nakonec upřede látka. Vlastnosti tohoto vlákna jsou téměř identické s panenským polyesterovým vláknem.

„Konzumní styl života se podepisuje na naší planetě, sami sebe zahlcujeme obrovským množstvím věcí a planetu následně odpadem. Velký podíl na tom má textilní průmysl. Z oblečení se stává rychloobrátkový produkt, módní giganti produkují oblečení, které nevydrží skoro nic. Vznikají textilní smetiště, která se často likvidují neekologicky, což i tak stojí nemalé částky. Část odpadu by se přitom dala vrátit zpět do oběhu. A každý by měl začít u sebe, snažit se snížit svou spotřebu a osvojovat si „udržitelnější“ způsob života třeba právě výběrem oblečení,“ říká nakonec Kubálová.

Podobně je na tom i slovenská značka Nebbia, která vyváží sportovní oblečení do 50 zemí světa. „Všichni naši dodavatelé materiálů pocházejí z EU a splňují tvrdé eko normy. Téma ekologie nám bylo vždy blízké, a proto jsme dospěli až k myšlence, že chceme používat materiály vyrobené z recyklovaného plastu. Na jeden pár legín bylo například použito 200 gramů plastového odpadu, což odpovídá 8 PET lahvím. Díky kvalitnímu materiálu, který nám právě společnost SEAQUAL dodává, dokážeme vyrábět ekologické oblečení ve vysoké kvalitě, kterou požadujeme,“ říká zakladatel značky Martin Pecko.

Sportovní oblečení Nebbia nosí nejlepší světoví sportovci z oblasti kulturistiky a fitness. „Naši mikinu má v šatníku i sám Arnold Schwarzenegger. Slavných osobností, kteří nosí naše oblečení, není málo, z „nesportovních“ celebrit můžeme uvést například Daniela Reynoldse, zpěváka Imagine Dragons. Z osobností ze světa fitness můžeme uvést třeba Ondřeje Kmošťáka, který se jako jediný Čech účastnil soutěže MR Olympia v kategorii Men’s physique, a dokonce se dokázal umístit dvakrát v TOP 10,“ zmiňuje Pecko hrdě.

Vyrábět oblečení z recyklovaného odpadu chtěli v Nebbii už před čtyři lety. Trvalo ale další tři roky, než tuto myšlenku dokázali zrealizovat. „Během tohoto času jsme hledali ten správný materiál, který musí splnit nároky aktivního sportovce, být odolný a schopný plnohodnotně nahradit běžně používané materiály. Nevybrali jsme si lehkou cestu a nespokojili jsme se s žádnými kompromisy, náš cíl byl jasný, aby zákazníci nepoznali v materiálu rozdíl a byli 100% spokojeni,“ vysvětluje Pecko.

V Česku se recyklovaným materiálům začala věnovat Natália Krätsmar-Šmogrovičová, která si založila vlastní značku Circlle, jež nabízí oblečení na jógu. Ve světě luxusní módy se pohybovala už od školy, ale pak si uvědomila, jaký má textilní průmysl dopad na životní prostředí. „Založila jsem si značku, protože jsem si říkala, že nic podobného tu není. Hledala jsem materiály, ze kterých budu oblečení vyrábět. Spolupracuji s organizací Healthy seas, která má své vlastní potápěče, kteří z moře vytahují rybářské sítě i plasty a zpracovávají to v Itálii na látky, ze kterých se pak oblečení vyrábí,“ vysvětluje Krätsmar-Šmogrovičová.

Na svých stránkách vysvětluje i důvody, proč se do toho, co dělá, pustila. „Módní průmysl stále patří k oblastem podnikání s největším negativním dopadem na životní prostředí. Fenomén fast fashion umožnil západnímu světu nakupovat častěji a za nižší ceny než kdy dřív – avšak výměnou za tristní kvalitu života lidí, kteří oblečení vyrábějí. Podle zdrojů London College of Fashion nedosáhne více než polovina zaměstnanců v módním průmyslu na minimální mzdu.“ To byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodla pracovat jen s těmi, u kterých si může ověřit, že za svoji práci dostávají normální platy.

Pro výrobu používá econyl, což je regenerovaný nylon z rybářských sítí a dalšího nylonového odpadu. „Kdykoliv můžeme, vyhýbáme se používání nových zdrojů. Udržitelní jsme i ve výrobě. Vyhýbáme se dovozu a najímání levné síly, která by musela pracovat v nehostinných podmínkách. Naše nitě rPet se vyrábí z recyklovaných plastů, používáme kompostovatelné obaly a design i výrobu držíme stoprocentně v Česku,“ doplňuje.

Klasické sportovní oblečení je většinou vyrobeno z nějakého polyamidu či nylonu. Jsou to materiály, které jsou pružné, savé, mohou se míchat s elastanem. „Přemýšlela jsem o přírodních materiálech, přece jen ty jsou nejudržitelnější, ale přírodním materiálům chybí vlastnosti, které by mělo mít sportovní oblečení,“ uzavírá Natália Krätsmar-Šmogrovičová.