Poklad na tkaničky aneb jak vypadala cesta od pneumatik ke sběratelským kusům za desetitisíce
Pokud jde o tenisku vyrobenou v limitně omezeném počtu kusů, může se její cena na sekundárním trhu vyšplhat i na několik desítek tisíc. Nebo i mnohem víc.
| foto: Reprofoto/Twitter: Complex Sneakers
Premium
Ve zrychlené době, na cestě mezi prací, nákupy, fitness centrem a kavárnami potřebuje moderní člověk pohodlné obutí. A tak polobotky a lodičky vyměnil za tenisky. Jsou pohodlné, módní, mohou být zatraceně drahé i lákavým úlovkem pro sběratele.
Tenisky jsou novodobými céčky či kartičkami s pokémony. Jen s tím rozdílem, že sběratelům bot na tkaničky nebude stačit jen vyměňovat model za model, ale bude muset mít na účtu poměrně tučný obnos. Cena této obuvi, která je v dnešní době určena spíš na parádu než na hřiště, se totiž pohybuje kolem šesti tisíc korun. Pokud jde o tenisku vyrobenou v limitně omezeném počtu kusů, může se její cena na sekundárním trhu vyšplhat i na několik desítek tisíc. Nebo i mnohem víc.
Dobře orientovaná generace
Fenoménu tenisek podlehli především mladí lidé narození kolem roku 2000. Orientovat se v této nezvyklé vášni není snadné. Je třeba znát jména návrhářů, značek, mít přehled o tom, v kolika kusech byla bota vyrobena nebo co musí člověk udělat, aby si tenisku mohl vůbec pořídit... Přijít do obchodu s kreditkou k tučnému účtu někdy skutečně nestačí.
Autor:
KAROLÍNA M. KRUPKOVÁ
„Co to s těmi teniskami všichni mají?“ může leckoho napadnout, když v autobusu potká skupinku mladých lidí obutých v barevných gumových botách s tkaničkami. Možná zaslechne pojem Y-3 nebo Supreme a z míry ho vyvedou částky, které budou mladí, teprve potenciální brigádníci, nadhazovat. Vždyť to jsou jen boty, napadne vás. Omyl! Tenisky jsou vášeň, móda, styl, snaha vyčlenit se i připojit se k davu. Tenisky jsou fenoménem, v němž se točí spousty peněz.
Pro své pohodlí byly oblíbené odjakživa. Trvalo jim ale více než stovku let, než byly uznány jako hodny vysoké módy, či chcete-li stylu. První tenisky v takové podobě, v jaké je známe dnes, začala v roce 1890 vyrábět americká společnost Goodyear Rubber Manufacturing Company, jinak se specializující na pneumatiky. Tyto boty byly praktická a pohodlná obuv, tedy úzké plátěnky s černou gumovou podrážkou a špičkou se zavazováním na tkaničky.
Byly to ale až americké tenisky Keds, které v roce 1916 odstartovaly popularitu takzvaných sneakers. Slovo pochází z anglického slova sneaking, tedy plíživý. Gumová podrážka totiž svému majiteli dovolovala tiše našlapovat. Kedsky byly vysoké až nad kotníky, a navíc opatřeny dlouhým šněrováním. Jednoduchý design, který přežil dodnes. (Mimochodem, pamětníci si jistě vzpomenou na slovo „kecky“, které u nás v dobách socialismu bylo synonymem pro tenisky jakékoli značky.)
V roce 1917 se na trh s volnočasovou obuví přidala i populární firma Converse. Už tehdy její boty vypadaly podobně, jak je známe nyní – včetně gumové špičky, kulaté nášivky na vnitřním kotníku nebo gumového štítku na patě. Model dostal v roce 1936 jméno po basketbalistovi Chucku Taylorovi s přídomkem All Star. Slavné vysoké „olstáry“ ovládly americké palubovky, hrála v nich většina hráčů včetně těch nejslavnějších. A původní název nesou i v současnosti.
V 50. letech přišel německý Adidas s černými teniskami se třemi pruhy a gumovou béžovou podrážkou, které byly původně určeny na zledovatělé povrchy. Svůj účel adidasky změnily až během 60. let a staly se vhodnou obuví k hraní fotbalu. Právě tehdy se zrodil fenomén módní sportovní obuvi. Staly se totiž oblíbené nejen u sportovců, ale i u fanoušků, kteří je začali nosit mimo hřiště.
Tenisková mánie začala skutečně kvést až v 80. letech. Obutí basketbalových hráčů totiž sledovali jejich fanoušci pod drobnohledem, sami se podle nich obouvali a podle svého oblíbeného týmu byli věrni různým značkám. Když firma Nike v roce 1985 představila první model bot Air Jordan I, pojmenovaný po basketbalové legendě Michaelu Jordanovi, již tehdy na ně zákazníci čekali ve frontách a podepisovali čekací listiny. Bylo jasno, zrodil se fenomén.
Česká cesta
Kultura tenisek v Česku byla dlouho spojena především se subkulturami. Basketbalisté nosili modely Air Jordan, mladí lidé toužící po založení vlastní rockové kapely zase značku Converse a skateboardisté třeba DC. I jeden z největších prodejců tenisek u nás, obchod Footshop, začínal v roce 2012 s nabídkou obuvi právě pro milovníky skateboardů.
Trvalo ale jen pár let, než se ukázalo, že tenisky mají potenciál být něčím víc než jen obutím pro vyhraněné. Footshop k sobě přitáhl pozornost, když kvůli velkému zájmu o limitovanou edici bot vytvořil seznam zájemců. Právě z nich prodejce následně losoval, kdo si bude moci tenisky odnést.
„Třeba o tenisky Air Max 1/97 VF Nike x Sean Wotherspoon byl tak velký zájem, že jejich cena se při dalším přeprodeji na sekundárním trhu vyšplhala z necelých čtyř až skoro na třicet tisíc korun. Podobným příkladem jsou boty z kolekce adidas Consortium x Hypebeast nebo model adidas 4D, které pořídíte v přeprodeji klidně i za pětadvacet tisíc,“ říká Peter Hajduček, zakladatel obchodu Footshop.
V roce 2015 se u nás konal první veletrh tenisek Teniskology, který funguje nejen jako ukázka nejnovějších modelů, ale i jako malý hudební a umělecký festival. Časy, kdy se jedny drahé tenisky nosily do roztrhání, či se dokonce zdobily cvočky nebo „vylepšovaly“ lihovým fixem, jsou pryč. Dnes se o ně dbá, jejich majitelé je nosí vypulírované, jako by je obuli poprvé. Vznikají i speciální opravny obuvi, které lze najít pod názvy „čistírna tenisek“ nebo „sneakers clinic“. Zde za vyčištění bot s gumovou podešví zákazník zaplatí podle stupně znečištění tři sta, ale klidně i 1500 korun.
Z bot na tkaničky vznikly vzácné předměty určené k vystavení na poličku. Stejně jako v 80. letech jsou milovníci takzvaných sneakers ochotni čekat ve frontách a zapisovat se do pořadníků. Značky a výrobci sportovní obuvi tento zájem podporují notnou dávkou marketingu a limitovanými edicemi. Tenisky už si dnes zákazníci nekupují jen proto, že jsou hezké, ale proto, že jsou spojeny s tváří slavného designéra nebo umělce.
Na detailech (a krabici) záleží
Edice o několika desítkách nebo stovkách stejných tenisek často převyšuje nabídku, a tak s již zakoupenými botami jejich majitelé dále obchodují. Zatímco původně mohla teniska stát několik tisíc korun, na internetu ji může šikovný překupník prodat i za desetinásobek. Sekundární prodej probíhá nejen na známé aukční síti eBay nebo na sociálních sítích, ale i na speciálních webech.
Základním pravidlem, jak tenisku prodat za co nejvyšší cenu, jsou vlastní fotografie detailů obuvi. Díky nim se sběratelé mohou přesvědčit, že nejde o padělek. Prodej prochozených tenisek je spíše ztrátou času. Nejrychleji si najdou kupce ty nenošené. A pokud už dojde k transakci, je důležité dbát i na balení. Sběratelé si cení původních krabic.
Pokud by někdo chtěl zbohatnout právě přeprodejem vzácných tenisek, lze se inspirovat seznamem těch nejdražších v historii. Na prvních příčkách se neobjevují ty nejmodernější modely a jde o dobrou ilustraci toho, oč v teniskové kultuře kráčí. Tak například za víc než 430 tisíc dolarů byly v roce 2016 vydraženy kdysi bílé, dnes už zažloutlé a poněkud scvrklé sportovní boty zvané Nike 1972 Waffle Racing Flat Moon Shoe. V 70. letech jich bylo vyrobeno jen dvanáct párů. U tohoto jediného páru ale kanadský sběratel nejvíc ocenil fakt, že v něm pravděpodobně nikdy nebyla lidská noha.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
