Když zavítáte do ulice U Vodárny na Vinohradech a otevřete vstupní dveře designového obchůdku v domě s číslem 4, objevíte svět sedmi ryze českých značek, mezi které patří i Plantárium Zuzany Pacourkové a Martiny Tománkové.
Jejich rukopis rozpoznáte na první pohled. Vše, co je na malém prostoru zasazeno v květináčích nebo umístěno ve vázách, je totiž dílem této kreativní dvojice, která přišla i s vlastním designem rozložitelných květináčů. Se Zuzanou jsme si povídaly nejen o jejích profesních začátcích, ale také o úskalích a trendech současné zahradní architektury a floristiky.
Lidovky.cz: Kdy jste si poprvé uvědomila, že se chcete věnovat rostlinám?
Už od malička jsem měla vztah k architektuře, protože se moje maminka živila jako stavařka a po maturitě jsem se rozhodla pro studium zahradní architektury na České zemědělské univerzitě, kde jsem potkala Martinu. Ještě na škole jsme navrhly první projekt: revitalizaci střešní terasy pro seniory. K vázání květin jsme se dostaly náhodou, když nás přátelé poprosili o pomoc s výzdobou svatby. Brzy se ozvali další známí, a tak jsme začaly s floristikou, i když jsme nikdy nebyly tradičním květinářstvím.
Zuzana Pacourková (31)Už odmalička měla vztah k architektuře a rostlinám. Po maturitě se rozhodla studovat obor Zahradní tvorba na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Je spoluzakladatelkou rostlinného studia Plantárium, které má svou „základnu“ ve vinohradském designovém obchodě Kvartýr shop & studio. Je vdaná a má jedno dítě. |
Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Nemáme stálý sortiment řezaných květin. Květiny vážeme pouze na objednávku a kromě svatebních kytic děláme kytice narozeninové nebo jen tak pro radost. Na zakázku dále realizujeme výzdoby akcí a zelení obohacujeme i kanceláře, restaurace a podobná zařízení. V našem domovském obchodě Kvartýr jsou k dostání i pokojové rostliny a naše autorské závěsné květníky z kyseliny polymléčné, která je v přírodě rozložitelná. Ty jsou tištěny na 3D tiskárně a lze je zakoupit v černé, šedé, bílé nebo růžové barvě, ale máme i průhledné a jeden typ se čtyřiceti procenty dřevěného kompozitu. Šedé a bílé jsou teď nejžádanější, nicméně barvy průběžně obměňujeme a experimentujeme s nimi.
Lidovky.cz: Jak dlouho trval vývoj tvaru květináčů?
Jednoduchý kokonovitý tvar květníků jsme vyvinuly poměrně rychle. Ladění tloušťky jejich stěny a způsob samotného tisku trvá prakticky dodnes.
Lidovky.cz: Proč jste se s Martinou rozhodly nazvat svou firmu Plantárium?
Uvažovaly jsme o několika názvech, a pak jsme nechaly své blízké hlasovat. Důležité pro nás bylo, aby obsahoval něco, co se týká naší profese a vystihoval podstatu naší práce. Slovo „plantárium“ samo o sobě znamená uzavřený ekosystém, ve kterém rostliny žijí. Pro nás je ale plantárium prostor pro rostliny, latinsky „plantae“, v každodenním životě.
Lidovky.cz: Kolik času své práci věnujete?
Teď jsem já i Martina na rodičovské dovolené, takže míň než dřív. Pracujeme asi dva dny v týdnu.
Lidovky.cz: Kde všude můžeme vaše dílo vidět?
Především v obchodě Kvartýr, kde jsou k dostání i naše produkty a sezónně také květinová výzdoba. Pro bageterii Banh-mi-ba v Thámově ulici každoročně děláme výzdobu na Vánoce a letos jsme ji dělaly i na vietnamský Nový rok. Naše interiérové rostliny v geometrických květníkách najdete v kavárně Černá Madona v Celetné ulici a nárazově realizujeme květinovou výzdobu pro různé veřejné akce.
Slow-flower. Globalizovaný obchod s květinami se lokalizuje |
Lidovky.cz: Odkud květiny odebíráte?
Co se týče velkoobchodního odběru, tak je v České republice bohužel malá nabídka lokálně vypěstovaných květin a poptávka ji významně převyšuje. Není tu dost květinových farem a většina z nich pěstuje rostliny spíše pro svou vlastní potřebu. My zatím nemáme kapacitu na to, abychom si všechno vypěstovaly samy a zvládneme si nanejvýš vypěstovat květiny na sušení. Květiny, které odebíráme, se ale snažíme brát převážně z Evropy, od Německa přes Nizozemí až po Itálii.
Lidovky.cz: Jaké jsou současné květinářské trendy?
Je jich spousta, ale naši zákazníci se teď nejvíce zajímají o přirozené kytice s lučním kvítím. Je to trend, který se týká i zahrad, kde je kladen důraz na co největší splynutí s přírodou okolo. Při vazbě svatebních kytic se snažíme reagovat i na místo, kde se svatba koná. Takže ať je na horách nebo na louce, snažíme se do vazby zakomponovat květiny, které rostou v okolí. Jednou jsme dokonce vázaly svatební kytici z bylinek, což bylo náročné, protože rychle vadnou. Musely jsme tedy volit bylinky, které nejdéle vydrží. Použily jsme meduňku, černuchu, šalvěj, rozmarýn, mrkev a heřmánek.
Lidovky.cz: Máte tušení, kam se budou trendy ubírat v roce 2021?
Předpokládám, že stejnou cestou jako doposud. Do kytic se bude přidávat více plevele a naši zákazníci budou stále více upřednostňovat lokální a sezónní kvítí. Možná nás čekají i nějaké zajímavé kytice z trav či sušených rostlin.
Lidovky.cz: Řeší lidé květomluvu nebo už se nenosí?
Květomluvu jako takovou ne, ale často si vybírají květiny, které pro ně mají osobní význam nebo symboliku.
Lidovky.cz: S jakými květinami pracujete nejraději?
Na jaře s pivoňkami, v létě s jiřinami a v zimě třeba s čemeřicemi nebo pryskyřníky. Ale i růže nebo karafiáty, které moc lidí nemusí, mají nádherné odrůdy, ze kterých se dají vytvořit nádherné vazby.
Lidovky.cz: Co si představíte pod pojmem „dokonalá svatební kytice“?
Záleží na období. Jinak vypadá kytice na jaře a jinak na podzim. Podle mě je dokonalá, když odpovídá tomu, co si nevěsta přeje a zároveň je v souladu s prostředím, ve kterém svatba probíhá.
Lidovky.cz: S jak velkým předstihem si musí nevěsta kytici objednat?
Ideálně alespoň měsíc dopředu, abychom se s ní osobně sešly a domluvily finální vzhled kytice. Květiny musíme objednat minimálně dva dny před termínem svatby, abychom je den před svatbou mohly vázat. U svateb navíc vždy cítíme obrovskou zodpovědnost za to, aby se nevěstě – kterou vidíme na schůzce, ale v den svatby už ne – kytice líbila.
Nejkrásnější zahrada? Sázejte obyčejné květiny a zakládejte záhony z trvalek |
Lidovky.cz: Nedochází při objednávání květin na dálku k nějakým problémům?
Největší problém bývají barvy, zvlášť růžová. My si třeba objednáme nádherně losově růžovou květinu a přijde nám taková divoká žvýkačková. To je ale všechno o zkušenostech. Svatby děláme už čtyři roky, tak už víme, kde a co objednat. Ale zkoušíme i nový sortiment, abychom nedělaly pořád to samé dokola.
Lidovky.cz: S jakými největšími úskalími se ve své profesi potýkáte?
Aby nám chodil sortiment v kvalitě, kterou požadujeme. S tím je problém i při realizaci zahrad.
Lidovky.cz: Můžete květiny reklamovat?
Ano, ale když to uděláme, tak o ně přijdeme a musíme najít jinou alternativu, což je hodně stresující.
Lidovky.cz: Lze životnost řezaných květin nějak prodloužit?
Při skladování musí být v chladu – vyhovuje jim teplota mezi čtyřmi a osmi stupni Celsia. V domácích podmínkách uděláte nejlépe, když dáte květiny do vázy se studenou vodou. Také je potřeba jim každé dva až tři dny vodu vyměnit a seříznout je, protože konce stonků postupně uhnívají.
Lidovky.cz: Co je podle vás hlavním důvodem, proč lidé rostliny pěstují?
Obklopovat se zelení je teď trendy a rostliny jsou všobecně dostupnější. Situaci nahrává i fakt, že lidé mají větší povědomí o tom, že rostliny v interiéru zlepšují kvalitu života a v kancelářích čistí vzduch.
Lidovky.cz: Jaké druhy květin máte doma a kolik kusů?
Spíše ty méně náročné, dále ty, co předpěstováváme do Plantária a také pár rostlin, které jsme si z Kvartýru vzaly domů na „ozdravný pobyt“. V obchodě je totiž hodně suchý vzduch a málo světla. Já osobně mám doma kolem dvaceti rostlin, Martina asi padesát.
Lidovky.cz: Které rostliny jsou na pěstování nejnáročnější a které si vystačí i s málem?
Nejnáročnější jsou ty, které potřebují stabilní podmínky, nezvládají teplotní či vlhkostní výkyvy a ty, co potřebují vlhký vzduch. Velkým problémem je také přelévání. Takže pro začátečníky nejsou vhodné ani rostliny jako starček převislý, které jsou na přemokření náchylné. Dalšími náročnými rostlinami jsou například jerlín japonský, alokázie a netík. V Kvartýru se ale snažíme nabízet rostliny, které nevyžadují velkou péči a jsou vhodné i pro ty, kdo s rostlinami teprve začínají. Takovými rostlinami jsou monstera, pilea peperomioides, aloe pravá a různé druhy kaktusů a sukulentů.
Lidovky.cz: Dokážete si svůj život představit bez rostlin? Jak by vypadal?
Žádný život si nedokážu bez rostlin představit. Určitě by byl jiný.
Lidovky.cz: Řídíte se v životě nějakým moudrem?
Co nemusíš udělat dnes, odlož na zítřek.
Lidovky.cz: Konkurujete si s ostatními podobně zaměřenými studii?
Skoro s nimi nepřijdeme do styku. Každé z nich má svůj pomyslný rajón, ve kterém se pohybuje a k žádným kolizím mezi námi nedochází. Navíc má každé studio svůj nezaměnitelný styl, o který se zajímá určitý druh klientů. Jediné, co považuji za problém, který třeba u větších zahrad řešíme už druhým rokem, je nedostatečný počet kvalitních dodavatelů.
Lidovky.cz: Kolik zahrad zvládnete ročně navrhnout vy?
Zvládáme maximálně tři. Klienti za námi chodí, když mají čerstvě postaveno nebo mají zatím jen návrh projektu, což znamená, že s nimi kontinuálně spolupracujeme i několik let.
Lidovky.cz: Pořádají se u nás nebo ve světě nějaké floristické či zahradnické veletrhy a konference?
Ano, doma i v zahraničí, ale teď na ně moc nestíháme jezdit. Doporučuji ale návštěvu mezinárodní zahradnické výstavy Internationale Gartenausstellung neboli IGA v Berlíně, kde jsme byly předloni.
Lidovky.cz: V čem jste se od začátků Plantária zdokonalily nejvíce?
Jsme technicky zdatnější a organizovanější. Už víme, co od různých druhů květin čekat i to, jak dlouho vydrží, v čem jsou specifické a s jakým předstihem je nutné je objednat.
Lidovky.cz: Plánujete otevřít i samostatnou provozovnu?
Bylo by to pěkné, ale zatím ne. Úplně na začátku jsme se tísnily v malém ateliéru v Libni, kde byl jen stůl, abychom měly kde sedět a pracovat. Pak jsme začaly uvažovat o tom, že bychom byly rády v něčem větším, kde bychom své věci mohly vystavit jako v showroomu, a to se nám povedlo. S dalšími designéry jsme vybudovaly studio Kvartýr na Vinohradech. O jeho architektonické řešení se postarali kluci z Papundekl architekti, kteří tam mají ateliér.
Lidovky.cz: Máte nějaký vysněný projekt, na kterém byste s Martinou rády pracovaly?
Bavilo by nás oživování nevyužitých prostor, kterých je v Praze stále velké množství. Například dvorků. Teď máme hotový návrh revitalizace malého dvorku u Kvartýru, kde je zatím jen sušák na prádlo. Jakmile ale skončí rekonstrukce domu, kde Kvartýr je, tak tam chceme vytvořit příjemné místo k sezení. Stavební a zahradní architektura jsou podle mě disciplíny, které spolu úzce souvisejí a je škoda, že spolu moc nespolupracují.
