V rámci našeho putování po nejzajímavějších moderních koncertních sálech se dnes poprvé vydáme do Afriky. A to na Tenerife, na největší ze sedmi Kanárských ostrovů. Ty, jak známo, patří Španělsku, ale nacházejí se v Atlantském oceánu poblíž afrického Maroka.
V největším městě ostrova Santa Cruz (200 tisíc obyvatel), jež je zároveň i městem hlavním, vyrostla přímo na pobřeží Atlantiku v letech 1997–2003 podmanivá stavba podle projektu známého španělského architekta Santiaga Calatravy.
Auditorio de Tenerife Adán Martín, jak zní celý oficiální název stavby, mělo dle představ vedení města vzniknout původně na jiném místě, a navíc ho měl projektovat architekt Antonio Fernández Alba. Svůj plán představil v roce 1987, ale po četných diskusích byl vládou zamítnut. Novým architektem se pak stal Calatrava, který svůj finální projekt představil na počátku devadesátých let. Po několika dalších změnách v umístění budovy byla nakonec vybrána lokalita na břehu Atlantiku.
Vysoké náklady, ale nesmírná krása
Samotná stavba byla zahájena až v roce 1997 a vyrůstá z čedičové platformy. Konstrukci střechy ve tvaru vzedmuté vlny tvoří železobetonová skořepina o tloušťce pouhých 15–20 cm, podepřená ve dvou bodech. Část budovy pak pokrývá bílá keramická mozaika trencadís, což je tradiční technologie, známá z historických staveb nebo třeba Gaudího kreací. Složitý tvar i použité materiály stavbu značně prodražily – původní odhadované náklady přes 30 milionů eur byly překročeny více než dvojnásobně a dosáhly částky 72 milionů. Uvnitř se nachází koncertní sál s 1600 místy a komorní sál.
  |
Varhany velkého sálu navrhli Jean Guillou a Albert Blancafort. Odvážný tvar a dominantní poloha novostavby jí získaly přezdívku The Sydney of the Atlantic. Oficiálně se ale jmenuje podle prezidenta kanárských ostrovů Adána Martína Menise, který byl hlavním iniciátorem stavby. Budova je sídlem Tenerifského symfonického orchestru a zahajovací koncert za účasti prince Asturského a jeho matky, královny Sofie, se konal 26. září 2003. Na programu byla skladba Fanfarria Real Krzysztofa Pendereckého. Mezi významné návštěvníky patřil později i bývalý americký prezident Bill Clinton nebo teoretický fyzik Stephen Hawking.
Tvůrce tenerifského koncertního sálu Santiago Calatrava Valls se narodil v roce 1951 v Benimametu – ten je dnes součástí Valencie. Studoval na technice ve Valencii a poté ještě statiku na slavné curyšské ETH. Možnosti tvarování smělých železobetonových konstrukcí mu učarovaly, navázal tak na odkaz architektů a konstruktérů Eero Saarinena, Oscara Niemeyera nebo Luigiho Nerviho. Ovlivnil ho rovněž výtvarník a autor kinetických plastik Alexander Calder.
Calatrava patří k reprezentantům organické architektury, která se inspiruje přírodními tvary, v tom je blízký třeba Janu Kaplickému. Jeho četné kreace, vyvedené zpravidla v bílé barvě, si získaly respekt v řadě zemí. Jsou podmanivé i z výtvarného hlediska, ale někdy jim odborníci vyčítají zbytečnou spektakulárnost i vysoké náklady na jejich provoz a údržbu. Mimochodem, i u nás se objevily pokusy v podobném stylu, zejména v návrzích architekta Patrika Kotase. Jak příklad může sloužit například jeho stanice metra Střížkov na pražské lince C.
Lidem se ale Calatravovy výtvory líbí, a tak o zakázky nemá nouzi. Ke známým realizacím patří např. mosty a visuté lávky v Barceloně, Valencii, Seville, Meridě, Dublinu, Calgary, Jeruzalémě nebo Dallasu, mrakodrap v Malmö, nádraží ve Valencii, Lisabonu a Lutychu, letiště v Bilbau a Lyonu, transportní hub na Ground Zero v New Yorku, telekomunikační věž u olympijského stadionu v Barceloně, olympijský stadion a velodrom v Athénách nebo třeba kulturní a vědecký komplex s operou ve Valencii, Muzeum zítřka v Riu de Janeiro, umělecké muzeum v Milwaukee a kongresový palác v Oviedu.
Aby to všechno stihl, provozuje Calatrava architektonické kanceláře v Curychu, New Yorku nebo v Dauhá. Po světě také stále cestuje velká výstava věnovaná jeho dílu, s řadou originálních skic, výkresů, modelů a počítačových animací, před časem jsme ji mohli vidět i v Praze v domě U Kamenného zvonu.
Hvězda stříbrného plátna
Auditorio Tenerife, navzdory kritikám za extravagantnost, složitý provoz a překročený rozpočet, dnes patří k vyhledávaným atrakcím Kanárských ostrovů. Konají se zde koncerty vážné i jazzové hudby nebo mezinárodní konference. Jak to u tak výrazných dominant bývá, objevilo se i v řadě kultovních filmů.
