Nedávno jsme si na těchto stránkách připomněli, že letošní rok je spojen s výročím významných architektů Jana Kotěry a Josefa Zascheho, kteří se narodili před 150 lety v Brně, resp. Jablonci nad Nisou. Nesmíme ale zapomenout ještě na jednoho jejich vrstevníka, architekta Huberta Gessnera. Tento rodák z Valašských Klobouk se narodil 20. října 1871, a tak i on letos slaví 150leté jubileum. Známý je sice hlavně v Rakousku, kde působil především, ale výrazné stopy zanechal i na našem území.
Gessner studoval na průmyslovce v Brně, kde se setkal s Josefem Hoffmannem. Oba pak – podobně jako Kotěra, Slovinec Jože Plečnik nebo krnovský rodák Leopold Bauer – studovali na mistrovské škole prof. Otta Wagnera na vídeňské umělecké akademii. To bylo tehdy zásadní učiliště, Wagner byl propagátorem moderních myšlenek v architektuře i urbanismu a jeho tvorba směřovala už od poloviny poslední dekády 19. století k secesi.
Opava, Brno, Vídeň
Mladý Hubert Gessner již v průběhu studií navrhl v tomto tehdy novém stylu Bratmannovu vilu ve svém rodném městě, která nese na svém průčelí všechny atributy secese a je ovlivněna pracemi Gessnerova učitele z té doby, jako byl např. palác Hoyos na vídeňském Rennwegu. Vila byla dokončena sice až v roce 1900, ale původní projekt pochází již z roku 1896. O něco mladší je Gessnerův návrh Obchodní komory v Hradci Králové (kde je dnes sídlo pedagogické fakulty), na kterém spolupracoval s dalším wagneriánem Ottokarem Böhmem, rodákem z Heřmanova Městce.
Po skončení studií pracoval Gessner ve Wagnerově ateliéru podobně jako Hoffmann nebo Plečnik, později se ale osamostatnil a od roku 1907 spojil své síly se svým mladším bratrem Franzem (1879–1975), jenž byl rovněž žákem Otta Wagnera.
Vila bratří Gessnerů ve Vídni-Währingu z roku 1908
Kolem roku 1900 vznikaly další Gessnerovy projekty ve stylu uměřené secese s výraznou výtvarnou dekorací fasád: bankovní dům v Černovicích na Bukovině a dostavba luxusního brněnského hotelu Werner naproti nádraží (dnes součást Grandhotelu); v rakouské metropoli pak známý Dělnický dům na Laxenburgerstrasse a později i další ikona vídeňské moderny – budova nakladatelství Vorwärts na Rechte Wienzeile. Mezi lety 1900 a 1905 vznikly další objekty dle Gessnerova návrhu v Brně a Opavě, přičemž brněnská budova Okresní nemocenské pokladny s průčelím pokrytým zelenou keramikou patří k jeho vrcholným dílům. V moravské metropoli navrhl také budovu městských lázní, v Opavě zas hotel Slezský dvůr (později zbořený) a Skassikův dům, za války poškozený a později přestavěný tak, že se zachovalo jen původní zábradlí schodiště.
Z levicového přesvědčení
V roce 1908 si bratři Gessnerové postavili ve Vídni ve čtvrti Währing vlastní dům, který již reprezentuje střízlivé formy architektonické moderny. Hladké bílé průčelí je členěno jen trojicí výrazných „bow-windows“. V této době také vznikalo nejrozsáhlejší Gessnerovo dílo na našem území, velkoryse pojatý areál léčebny choromyslných v Kroměříži. Zde se Gessner opět inspiroval tvorbou svého učitele, Wagnerovým Steinhofem ve Vídni. I v Kroměříži je hlavní dominantou chrám, ukončený mohutnou kupolí. Každý detail je tu zpracován nadmíru pečlivě bez ohledu na to, jde-li o budovu ředitelství, kostel nebo třeba objekt márnice, a též pavilony, stavěné dle nejmodernějších hygienických zásad, jsou obklopeny zelení.
Dělnický dům ve Vídni (1901)
Důležitou kapitolu ve tvorbě bratrů Gessnerových tvořily tovární objekty. Ve Vídni podle jejich projektu vznikly pekárna nebo výrobna rakví, v Čechách spolupracovali s firmou Odkolkovy mlýny, pro něž navrhli areály v Liberci a Praze-Vysočanech. Když jsem psal o Gessnerovi v této rubrice před deseti lety, vyjádřil jsem obavy nad osudem jejich jediné pražské realizace, které tehdy hrozilo zbourání. Dnes je vše – zdá se – na dobré cestě, část areálu zůstane zachována a integrována do nové zástavby. Je to moc dobře, protože objekty z neomítaných vápenocementových cihel jsou skutečně podmanivé.
Hubert Gessner byl členem sociálně-demokratické strany a vždy mu byla blízká sociální témata. V meziválečném období se proto věnoval především návrhům velkorysých komplexů bytů pro válečné invalidy a nižší příjmové vrstvy v rakouské metropoli. Převládajícím stylem bylo art deco. Tak vznikly dnes tolik obdivované soubory tzv. Rudé Vídně, jako je Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Lassale-Hof a další. V roce 1938 byl Hubert Gessner pro své levicové politické názory předčasně penzionován. Zemřel v roce 1943 ve Vídni. U nás ho dnes připomíná jen skromný památník v jeho rodném městě – tzv. Gessnerova lavička.
