Podle toho také letos ve městě vypadaly volby do Evropského parlamentu. Belgičtí občané tu navíc vybírali i svůj federální a regionální vlámský parlament.
Ve volebním týdnu na konci května šli jako první k urnám Nizozemci, kteří hlasovali už ve čtvrtek, belgické části městečka volily spolu se zbytkem Belgie až v neděli. "Na holandské straně byly volby vážně jednoduchá věc. Ale na belgické, tam je takový komplexní systém," usmívá se Willem van Gool, šéf místního turistického úřadu.
Belgická radnice - v Baarle má každá národní komunita svou radnici - podle něj kvůli trojímu hlasování potřebovala speciální počítač. Hranice tam prochází přímo jednacím sálem a vypadá jako bílá linka na zemi.
V Belgii jsou navíc volby povinné, hlasovat tak přišlo 93,5 procenta oprávněných voličů. V nizozemské části městečka to bylo 34,7 procenta. Ostatně už volební kampaně byly podle van Goola také zcela oddělené, otrhané plakáty politiků z obou stran hranice byly v městečku k vidění ještě týden po volbách.
Nálada belgické části městečka je podle van Goola více proevropská než nizozemská skepse. "Myslím, že to má co do činění s kvalitou politiků, kteří jsou voleni. Jít do Bruselu není v Nizozemsku vnímáno jako těžká práce," podotkl ředitel turistického úřadu.
ČTĚTE VÍCE: |
Uznává ale, že hladké propojení městečka, kdy hranici, nakreslenou na chodníku či vyznačenou plechovými kolečky na vozovce, člověk přechází každou chvíli, je jistým symbolem propojení Evropy. V posledních letech obec zažívá prudký nárůst zájmu turistů, přijíždí až z Japonska či USA.
"Nás to nějak netrápí, je to náš denní chleba. Belgičané se starají o své části, my zase o své," vysvětlil van Gool život ve městě, kde existují vedle sebe dva státy. Problémy každodenního života prý umí v městečku řešit, jisté problémy ale existence například dvou souběžných policejních sborů s pravomocemi jen v určitých částech města prý bude přinášet vždy. Hasičský sbor mají ale obě obce společný.
22 kousků Belgie uvnitř Nizozemí
Prapodivný puzzle hranic, který se v Baarle udržel napříč dějinami od středověku, čítá 22 kousků Belgie uvnitř nizozemského vnitrozemí. V osmi větších z nich je ovšem zase vložen malý holandský "ostrůvek". Belgická část nese jméno Baarle-Hertog, nizozemská Baarle-Nassau. U vjezdu do obce jsou pod sebou oba názvy s příslušnými vlajkami.
Domovní čísla v městečku jsou také označena malými vlaječkami, aby bylo jasné, která země tvoří pozemek a kde obyvatelé domu tedy platí daně. Jeden dům má dokonce číslo v obou zemích a hranice vede přímo do jeho vchodových dveří.
V nizozemské části městečka vyhráli evropské volby jasným náskokem křesťanští demokraté, druhá ale skončila Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, který nyní v Evropském parlamentu vyjednává o společné frakci například s francouzskou Národní frontou Marine Le Penové. Vlámsky hovořící Belgičané nejčastěji hlasovali pro Novou vlámskou alianci (NVA), vítěze belgických voleb, která se také netají výraznou skepsí vůči Evropské unii.