Lidovky.cz

Na Srí Lance se nesměl prodávat alkohol. Pokud chcete vycestovat, musíte mít lékařské povolení, říká Češka

Češi v cizině

  5:00
Lenka Sedlářová žije v malé vesnici na Srí Lance a říká, že bylo vlastně zajímavé zažít zemi bez turistů. „V počátcích krize se nás jako cizinců hodně báli a začali se nám vyhýbat, což se stalo ze dne den. Všichni turisté hned byli v očích místních nakažení, což nebylo moc příjemné. Ale postupem času, kdy turisté odjeli, tohle vymizelo,“ říká.
Lenka Sedlářová

Lenka Sedlářová foto: Archiv Lenky Sedlářové

Lidovky.cz: Jak to nyní na Srí Lance vypadá a jaká opatření zde platí?
Na Srí Lance bylo opatření hodně striktní a bylo zavedeno velmi brzy. Vydali zákaz vycházení, pouze 2 dny v týdnu byla možnost jít si nakoupit nebo zařídit nejdůležitější věci, a to jen v určitě hodiny. V okolí hlavního města nebylo možné ani to, zákaz vycházení zde platil nepřetržitě několik týdnů. Tato opatření se postupně uvolňovala, přidávaly se nejdříve hodiny a později i dny, kdy se mohlo vycházet ven, ale po setmění se vycházet stále nesmělo. Více než 6 týdnů byl také úplný zákaz prodeje alkoholu. Momentálně jsou přísná opatření pouze v některých oblastech, hlavně okolo hlavního města. Ve většině okresů je od 11. května volný pohyb, ale nemělo by se cestovat mezi okresy, pokud to není nutné. Pokud i tak chce člověk vycestovat dále, musí mít lékařské povolení.

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
Místní obyvatelé začali naslouchat vládě až postupně, velká spousta lidí byla zatčena za nedodržení zákazu vycházení. Teď se lidé pohybují omezeně, jen v nutných případech. Touto dobou (na začátku dubna) byl na Srí Lance nejdůležitější svátek roku, a sice místní Nový rok, kdy se běžně cestuje za rodinou, nejbližšími, a také po památkách, ale letos nikdo nikam nejel a všichni zůstali doma. Snad všichni nosí roušky, před každým obchodem je možnost umýt si ruce a prostředek s dezinfekcí, na druhou stranu místní jsou velmi kontaktní a doporučené rozestupy na 2 metry se v obchodech nebo v řadách dodržují opravdu jen zřídka. Také místní surfaři, jimž byl zakázán vstup do vln, si našli své cesty a surfovat stále chodí, třeba při východu slunce.

Lidovky.cz: Přicházejí lidé o práci?
Určitě ano. Je to stejné jako všude ve světě. V některých odvětvích více, v některých méně, ale finanční ztrátu pocítí všichni. Všichni se obávají budoucnosti a modlí se, aby se situace brzy změnila.

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Situace se hodně proměnila a místní se už tolik nebojí. Byli jsme sami zvědaví, jak se vše bude vyvíjet. Jelikož se ale omezení zmírnilo a v místě, kde bydlíme, už neplatí zákaz vycházení, tak místní věří, že je vše na dobré cestě. Navíc místním stačí k radosti opravdu málo. Většina rodin bydlí v domech ve třech generacích a všichni se logicky obávají o prarodiče. Takže život na Srí Lance je velmi klidný a tichý, ale nedá se říct, že by v naší oblasti lidé žili v nějakém strachu. Naopak jsou stále usměvaví.

Lidovky.cz: Jak je to v zemi s cestovním ruchem?
Srí Lanka je zjednodušeně řečeno rozdělena na dvě hlavní sezony, zimní a letní. Zimní sezona pomalu končila právě s příchodem covidu-19. V oblastech, kam se cestuje cca od listopadu do dubna, v podstatě skoro celá sezona proběhla, sice se ztrátami, kdy poslední jeden až dva měsíce lidé rušili rezervace, ale tyto ztráty nebyly až takové jako pro oblasti, kam se cestuje od dubna do října. Tyto části Srí Lanky v podstatě přijdou o hlavní roční příjem.

Lidovky.cz: Je na Srí Lance dostatek ochranných pomůcek? Používají je lidé?
Všichni nosí roušky, někteří alespoň šátky, ale jsou i tací, kteří chodí v rukavicích i štítech. Nemocnice a oblasti, kde je největší počet nakažených, jsou zásobené dobře. Tedy, co víme z doslechu. Když jsme se ptali místních, jaká je situace, nikdo si vlastně nestěžoval. V obchodech je to individuální, na jedné pokladně je člověk v roušce a v rukavicích, zatímco jeho kolega si roušku nandává pouze před cizinci. Obchody i lékárny velmi rychle doplnily dezinfekční gely. Jedna naše sousedka pracuje v místní nemocnici a je velmi hrdá na to, jak se místní vláda dobře postarala a vše jim zajistila.

Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci na Srí Lance a v Česku? 
Srí Lanka je rozlohou jen o trošku menší než Česko a má jednou tolik obyvatel. Omezení zde bylo vydáno velmi rychle, striktně a virus se zde rozšířil minimálně. Na celé Srí Lance je do 1000 případů. Určitě nemáme tolik informací jako v Česku, ani mediální masáž o covidu-19 tady není tak silná. Na druhou stranu se tady tolik netestuje. V televizi hlasatelé nepoužívají roušky a místní se určitě tolik nebojí jako u nás. Naopak nám všichni říkají, ať se nevracíme do Evropy a zůstaneme tady.

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Docela klidně. Bydlíme v oblasti, která je velmi daleko od hlavního města a počet případů v našem okrese byl minimální. Vesnice, kde se nacházíme, je hned u pláže, což je velká výhoda. Vede do ní jen jedna zastrčenější cesta, kde jezdí jen ti, co zde bydlí. Takže místo se tak stalo velmi klidným a bezpečným. Bylo docela příjemné zažít Srí Lanku bez neustále troubících lokálních autobusů a projíždějících tuk-tuků.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Jak se staví obyvatelé na  k ohrožení koronavirem?
Informace se k nim dostávají zkreslené a podle toho se také někdy chovají. V počátcích krize se nás jako cizinců hodně báli a začali se nám vyhýbat, což se stalo ze dne den. Všichni turisté hned byli v očích místních nakažení, což nebylo moc příjemné. Ale postupem času, kdy turisté odjeli, tohle vymizelo. Místní vláda vydává nařízení a informace o omezeních vždy jen pár dní dopředu, podle toho, jak situace vyvíjí, a také podle toho, jaké je veřejné mínění. Politické body vláda získává například také tím, že občas s velkou slávou prezident oznámí, že se na pár hodin otevřou obchody s alkoholem nebo že cena čočky, což je nejčastější jídlo, neporoste. Obecně ale lidé situaci chápou. Až má člověk pocit, že jim tento stav, kdy mají jen sedět doma, vyhovuje.

Lidovky.cz: Jsou už otevřené pláže? Jak probíhá uvolňování?
Turistické pláže byly uzavřeny ihned. V době zákazu vycházení hlídkovala policie převážně na známých plážích, ale ty menší nehlídala. Ti, co mají tedy štěstí a bydlí u menší, ne tolik turistické pláže, tak se běžně chodili procházet při západu slunce a nikdo to neřešil. Paradoxně až po ukončení zákazu vycházení byl vydán zákaz surfovat a plavat, takže na menších plážích se objevila policie, která ale hlídala, aby se nesurfovalo a neplavalo, ale s procházkou problém neměla.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.