Bylo to asi nejlepší osvěžení, které šlo v ten horký den ochutnat. Když druhý červnový pátek probíhal Festival minipivovarů na Pražském hradě, dost lidí se vracelo ke stánku podniku Bobr ze Zadní Třebaně. Točili tu lehký a svěží nápoj Polykala Bergamot založený na nefiltrovaném pšeničném pivu belgického typu ochuceném exotickým citrusovým ovocem.
Za jeho vznikem stojí Jan Kočka, zkušený český degustátor a pivovarník přicházející s neoukoukanými recepty a postupy. Na myšlenku jej přivedli dva kamarádi z Kypru. „Otvírají si tam minipivovar a někde na degustaci jsme se bavili o tom, jak exotickými plody dochucovat pivo. Pak mi řekli, že tam mají bergamot, ze kterého jim babička dělá dobrou marmeládu, a dodali nám jeho sušenou kůru,“ vysvětluje Kočka. Protože nemá svou technologii, podle vlastního receptu si letní speciál uvařil u kolegů v Zadní Třebani.
Prázdninový seriálToto je ukázka z článku, který je součástí letního seriálu Lidé od piva. V tištěných Lidových novinách vychází každý prázdninový pátek. |
Jan Kočka je českým průkopníkem takzvaných gypsy breweries. Tedy létajících či také kočovných, jak se říká na Slovensku, pivovarů. Jde o řešení pro ty, kteří mají recepty, ale zároveň nevlastní varnu, kde by si pivo uvařili. Využívají tak volných kapacit zavedených podniků. Takových „neusazených“ společností zaměřených předevšímna speciály nyní v Česku funguje zhruba dvacet.
Kočka to přirovnává k situaci, kdy dostanete chuť na speciální guláš, uvaříte si jej v restauraci a pak si jej koupíte. „Nemusíte platit zaměstnance, předem si dohodnete cenu, za kterou si uvařené pivo odkoupíte. Očekává se od vás něco nového,“ přibližuje sládek podstatu své značky Nomád. „Uvařit pivo je to nejjednodušší. Další věc je pro něj zajistit odbyt,“ pokračuje. Podle něj jde i o ideální mezistupeň pro nadšence vařící pivo doma na sporáku. Výhodou je i fakt, že sládci se nemusí potýkat s libovůlí úřadů, jež prý často a zbytečně komplikují rozjezd nových firem.
Doba temna skončila
Kočka nejdřív v roce 2008 spoluzaložil varnsdorfského Kocoura, rok a půl pak provozoval i obnovený pivovar v Děčíně, než se zase „rozletěl“. Ostatně létání patří k celé jeho kariéře. K pivu se dostal blíž díky svému původnímu zaměstnání – pracoval jako steward u Českých aerolinií. Během téměř dvacetileté služby se podíval do bezpočtu zemí a měst.
„S kamarády z British Airways jsem se dostal na největší pivní přehlídku ve Velké Británii, v roce 2001 jsem byl nadšený z návštěvy festivalu v Coloradu,“ vzpomíná Kočka. I když jej svět piva „dostal“, doma nevařil. „Nebyl čas, pořád jsem lítal,“ objasňuje. Potom začal cestovat za pivem po Evropě, protože to bylo blíž. Dojížděl do Belgie či Dánska.
Dnes o těch letech mluví s nadsázkou jako o době temna, která se nedá srovnávat se současností. „V roce 2006 a 2007 sem přicházela první svrchně kvašená piva, zato dnes už jsou minipivovary odvážné, sládek má šanci realizovat se, není problém sehnat ingredience,“ myslí si Kočka.
