Pamatuju toho na Letné hodně. Dlouhé minuty bez hnutí po posledním hvizdu zápasu, který nás poslal do druhé ligy. I zdánlivě nekonečné šňůry titulů, po nichž už mistrovské oslavy trochu zevšedněly.
Ať jsme ale byli dole, či nahoře, ať se nedařilo nám, či jim, vždy platilo: derby nemá favorita. Triumfovat mohl i momentálně slabší, pokud do hry vložil víc vášně a odhodlání.
  |
Nic z toho už pár pátků neplatí, pořekadlo derby nemá favorita odchází do zapomnění.
Příští bitva se sešívanými se odehraje pod pořadovým číslem 300. Už to je důvodem konečně vrátit věcem řád. Vyžaduje to ale tvrdou práci, plané řeči o bojovnosti stačit nebudou. Ty slyšíme před každým zápasem a po něm zase pláč, že to nevyšlo.
Fotbalisté Sparty popáté za sebou bodovali. Ostravu porazili 3:1 a na Jablonec ztrácí tři body |
Dovolím si vypůjčit citát od svého oblíbeného literáta a věřím, že by mi Karel Havlíček Borovský odpustil, když mu v něm tři slůvka vyměním. „Byl by již čas, aby nám to naše sparťanství ráčilo konečně z úst vjeti do nohou a do těla, abychom totiž více z lásky pro svůj klub jednali, než o té lásce mluvili.“