Klidně bych mohl hrát dál

LN Odpočíváte?
(směje se) Záleží na tom od čeho.

LN Přece od tenisu.
Cítím se naprosto spokojeně, ale to jsem se cítil, i když jsem hrál. Nikdy jsem to nebral tak, že tenis je něco únavného. Mě stejně vždycky čekala hlavní práce doma. Teď se stalo jen to, že skončila jedna životní etapa. Je to sice trochu jinačí pocit, ale není to o tom, že bych si najednou hodil nohy na stůl. To v žádném případě.

Vypadá to, že jste zatím žádné nostalgii nepodlehl. Naplňuje ale dosavadní život bez tenisu vaše očekávání?
Vždyť jsem kapitolu svojí kariéry ukončil teprve před týdnem! Tedy kariéru na okruhu ATP. Už jsem musel několikrát dementovat, že jsem skončil s tenisem úplně. Já jsem ale úplně neskončil.

Už dřív jste naznačoval, že byste si občas rád zahrál třeba německou tenisovou bundesligu...
Přesně tak. Chtěl bych také odehrát turnaj v Prostějově a ještě tak dva tři turnaje spíš ze srandy. Zkrátka chci u tenisu zůstat. Už třeba jenom kvůli svojí kondici, abych se nějak udržoval. Abych nezlenivěl a neztloustl. Není to tak, že bych pověsil raketu na hřebík.

Takže trénujete?
Jako teď? Po Basileji?

Přesně tak.
(smích) Od Basileje jsem raketu ještě neviděl.

Čím se tedy vlastně zabýváte?
Mám prostě nějaké svoje aktivity, ale to nebudu říkat do médií. Určitě se ale nudit nebudu. Někdo se děsí, co bude dělat, až skončí, ale já se o sebe nebojím.

Proč přesně jste se rozhodl, že opustíte světovou scénu? Kvůli věku?
Kdybych po tom moc toužil, klidně bych hrál dál. Rok, dva i tři. Na žebříčku jsem na 124. příčce, ale osm měsíců mi nepadá jediný bod. Vím, že bych se dostal zpátky do stovky a zase hrál Roland Garros, Wimbledon a tak. Já ale končím kvůli rodině, chci se věnovat dětem. Už mám toho kočovného života dost. Když někdo odchází kvůli tomu, že mu to nejde, nebo kvůli zranění, je to těžké. Já se sice neloučím v tom úplně nejlepším, ale aspoň v tom dobrém. Jen si ještě skočím do toho Prostějova, abych se neloučil někde ve Švýcarsku, ale před domácím publikem. Před lidmi, kteří mně strašně pomohli, a já bych jim teď rád svým způsobem pomohl a obohatil svým jménem startovní pole.

Spadl z vás aspoň tlak z honby za body? Pokud si zahrajete jen tak pro radost, bude vám jedno, jak dopadnete.
Já nikdy žádný tlak necítil. Díky rodině jsem měl úplně jiné priority než pinkání balonku přes síť. Nebudu se přece stresovat tím, jestli zkazím míček do síťky nebo do autu. Já to měl naopak. Já tenis miluju, hrál jsem ho z toho důvodu, že mě bavil. Nikdy jsem si ani nemyslel, že bych mohl být nějaký profesionál. Proto jsem nebyl pod tlakem.

Nejsou vaše děti překvapené, že mají tátu doma?
Děcka z toho ještě nemají vůbec žádný rozum. Dvojčatům je pět a půl a Kubovi bude osm. Ještě neznají váhu toho, jestli člověk hraje, nebo nehraje tenis. Jestli něčeho dosáhl, nebo nedosáhl. To je jim úplně jedno a určitě ani nevědí, že se teď hraje třeba v Paříži. Navíc jsem byl v poslední době kvůli zranění hodně doma. Trávil jsem s nimi dost času, takže jsou všichni víceméně připravení. (smích)

Novákova kariéra

Singlová bilance 337:260 Deblová bilance 311:211 Bilance v Davis Cupu 27:7 Získané tituly ATP 25 Nejvýše v žebříčku 5. (21. října 2002) Vydělané prize money 7 614 063 dolarů

Zajímají vás výsledky probíhajících turnajů?
Maximálně když mám puštěné zprávy. Tam se člověk nějaký výsledek dozví, i když většinou jen českých hráčů. Já ale tímhle způsobem tenis nesledoval nikdy, není na to ani čas. Byl jsem v tom kolotoči patnáct let, a kdybych měl sledovat všechny výsledky, buď bych z toho zešílel, nebo zešedivěl. České hráče ale samozřejmě zpovzdálí vnímám. Fandím jim.

Mluvil jste o loučení na domácím kurtu. Co ale takhle Davis Cup? V únoru se bude hrát v Česku a proti Američanům. Nebylo by to pro vás nejstylovější?
Nechci se k tomu vyjadřovat.

Takže s konečnou platností už žádné turnaje ATP a žádný Davis Cup?
Vždycky jsem byl tělem i duší daviscupový hráč. Vždycky jsem chtěl reprezentovat, ale v tomhle směru jsem skeptický. Přemluvili mě už na baráž s Nizozemskem a naštěstí to dopadlo, jak to dopadlo... Davis Cup s Američany je za tři měsíce a s největší pravděpodobností platí mé ne.

A kdybyste byl přece jen osloven?
Nebylo by to fér vůči klukům, kteří se budou naplno připravovat. Aby tam přišel nějaký Novák bez tříměsíčního tréninku. To je absolutní nesmysl. Nechci to úplně kategoricky vyloučit, ale kdybych to připustil, postrádalo by moje nedávné rozhodnutí smysl. Davis Cup je něco jiného, než si ze srandy zahrát sám za sebe a užít si to.