Ne, ostudu neudělal, rval se, dokonce bojoval o zlato. A přesto, že to nakonec na Švýcara Schurtera nestačilo, stříbrem ze světového šampionátu vyslal jasný vzkaz před olympijskými hrami: Zase jsem nebezpečný, zase budu bojovat o zlato.
  |
Kdo vyhraje? „Jarda, kdo jiný!“ měl v neděli jasno hlouček z fanklubu Jaroslava Kulhavého.
Víkendové šílenstvíV sobotu patnáct, v neděli čtyřiadvacet, celkem téměř osmapadesát tisíc. Tolik fanoušků dorazilo do Vysočina arény na světový šampionát horských kol do Nového Města. „Nejlepší šampionát v historii,“ shodovali se cyklisté i zahraniční novináři. Fanoušci znovu vytvořili elektrizující atmosféru, se kterou bude těžko soupeřit i olympijský závod v Riu. „Snad se sem světový šampionát brzo vrátí,“ přeje si Jaroslav Kulhavý. |
Hodinu před startem nedělního závodu proletěly nad arénou gripeny. V tu chvíli byl Kulhavého stan Specialized na parkovišti v obležení fanoušků. Mechanik Jumanji v tradiční čepičce od Sedmi trpaslíků dodělával poslední úpravy na kole českého šampiona.
Ten ještě naposledy zkoumal tajemství novoměstského okruhu.
Rozjet na stadion se přijel až 20 minut před startem v doprovodu své přítelkyně Martiny. Předal mobil se sluchátky Zdeňkovi Löffelmanovi z týmu a sedl si na připravené kolo pod černým deštníkem.
Zlomená ruka stále v bandáži. Bude ho limitovat? ptali se čeští fanoušci.
„Je hodně nervózní?“ pokládám dotaz reprezentačnímu trenérovi Viktoru Zapletalovi. „Vy byste nebyl?“ opáčí s úsměvem.
Byl, jak by ne. Už jen z pohledu na freneticky fandící a zaplněné tribuny.
Stupně vítězů MS na horských kolech, kategorie mužů - Kulhavý, Schurter, Absalon.
Český cyklista to ale na sobě nedal znát, byl naprosto soustředěný. Sem tam se pousmál, sedm minut před startem sedl na svůj černý speciál a dojel na startovní čáru. Dvakrát zvedl pravou ruku na pozdrav divákům a vysloužil si obrovský aplaus. Pak už jen čekal na startovní výstřel.
Pro mistrovství světa si dokonce vybral vlastní ubytování, jinde než celý český tým. „Na trénink můžu dojít pěšky, což je pro mě ideální stav,“ vysvětloval.
I přes zlomeninu ruky na začátku sezony jeho poslední výsledky potvrzovaly, že v Novém Městě bude znovu nebezpečný.
A věděli to i jeho úhlavní rivalové. „V posledních pěti letech jsme tady vyhráli jen my dva. On bude tím, koho musím porazit,“ přiznal před startem Nino Schurter.
I Julien Absalon upozorňoval, že se pořád řeší jen jeho souboj se Švýcarem, ale bude potřeba stoprocentně počítat i s Jaroslavem Kulhavým. „A já doufám, že to tak v neděli opravdu bude,“ přál si český cyklista.
Jaroslav Kulhavý a Julien Absalon.
K němu fanoušci po sobotním sedmém místě Kateřiny Nash vzhlíželi s nadějí v medaili. I proto jich přišlo tolik. V lesních pasážích stáli často ve čtyř i pětistupech, děti na ramenou, aby aspoň koutkem oka zahlédli svůj idol.
„Jardo, zaber!“ ozvalo se těsně před startem závodu z hlediště.
A Jarda poslechl, zabral hned od začátku a po chvíli vévodil celému startovnímu poli. „Přesto se mi nejelo úplně nejlíp. Neuměl jsem se dostat do tempa,“ vykládal pak. Ve čtvrtém kole nezachytil nástup Schurtera a bylo mu jasné, že jede o stříbro.
„Nastoupil mi v momentě, kdy jsem si chtěl zrovna trochu odpočinout,“ poznamenal.
Do posledního kola vjížděl po boku Juliena Absalona, který se mu snažil nastoupit v jednom z posledních výjezdů, ale jedenatřicetiletý cyklista se v kopcích v neděli cítil skvěle. „Byl jsem překvapený, že mi neodjel. Přece jenom, je na tom z nás tří asi fyzicky nejlíp,“ povídal v cíli Kulhavý.
Nino Schurter slaví.
Tentokrát nebyl, spíš naopak. Na vrcholu stoupání měl český cyklista k dobru pět metrů, dalších pět přidal v technické pasáži a pak už si mohl znovu užívat fantastické tribuny.
Po pěti letech má zase medaili ze světového šampionátu.
Na pódiu se pak napil z šampaňského od vítěze a na hlavu si dal červenou čepičku, charakteristickou pro jeho fanklub.
„Ale jsem trochu naštvaný,“ přiznal. „Nino nebyl až tak jinde. Spíš já nebyl výkonnostně tam, kde bych si představoval. Do Ria mám velkou motivaci mu to vrátit a zase vyhrát.“
Tak jako v Londýně.
