Během tiskové konference v nemocnici v Amiensu bylo zjevné, že transplantovaná část není zatím zcela pohyblivá - pacientka zřejmě nemůže zavřít ústa, takže mluví s potížemi. Může se však pousmát, během tiskové konference se bez problémů napila a jizvy nejsou příliš znatelné.
Pacientka krátce vylíčila, jak byla loni znetvořena, a poděkovala lékařům i rodině dárkyně, která poskytla tkáň pro transplantaci. Osmatřicetiletá Isabelle Dinoireová, jejíž totožnost byla dnes poprvé ve Francii zveřejněna, také řekla, že chce znovu začít normální život. Vyslovila přání, aby její zkušenost pomohla dalším podobně postiženým lidem.
Žena byla znetvořena loni v květnu, kdy jí její pes ve chvíli, kdy doma omdlela, ukousl bradu, rty, část nosu a okolní tvář. Dnes řekla, že si uvědomila, že se něco stalo, teprve když se probrala z bezvědomí a chtěla si zapálit cigaretu. Svého obrazu v zrcadle se prý zděsila a nemohla věřit tomu, co viděla.
Radost z mluvení
Na otázky novinářů, které přítomní lékaři vyzvali k šetrnosti, řekla, že byla šťastná, když viděla svoji novou tvář, kterou už teď bere jako vlastní. Uvedla také, že transplantovaná tkáň postupně nabývá na citlivosti. Nejvíc ráda je prý tomu, že může znovu mluvit.
Žena zatím nevychází z nemocnice, kde se podrobuje léčbě a rehabilitačním cvičením. Bolesti nemá údajně žádné. Lyonský chirurg Jean-Michel Dubernard, který listopadovou patnáctihodinovou operaci vedl, řekl, že osmnáctý den po ní se objevily komplikace a příznaky, že organismus novou tkáň odmítá. To se ale podařilo překonat s použitím běžných přípravků pro potlačení imunitní reakce organismu. Pacientce byly ale také injektovány do kostní dřeně kmenové buňky odebrané dárkyni.
Nynější situaci pacientky označil Dubernard za příznivou a řekl, že lékaři mají vše pod kontrolou. S poukazem na to, že šlo o vůbec první zákrok svého druhu, ale nevyloučil případné další komplikace.
Jeho amienský kolega Bernard Devauchelle, který provedl operaci spolu s ním, znovu zopakoval, že transplantace cizí tkáně bylo jediné možné řešení, protože klasickou metodu transplantace nebylo možné použít. Vysvětlil postup operace i pozdější vývoj, přičemž mimo jiné řekl, že týden po operaci už žena mohla znovu normálně jíst. Hovořil rovněž o objektivním známkách obnovující se citlivosti transplantovaných tkání.
Dinoireová byla po svém znetvoření neschopna normálního života, nemohla skoro mluvit a normálním způsobem pít, jídlo jí padalo z úst. Bez transplantace by byla odsouzena k životu za rouškou. Darovaná kůže a tkáně pocházely od ženy, která byla ve stavu klinické smrti.
Otázky týkající se dárkyně lékaři na dnešní tiskové konferenci odmítli. Umírající ženě byly se svolením rodiny odebrány za účelem transplantace i některé vnitřní orgány.
Pacientka krátce vylíčila, jak byla loni znetvořena, a poděkovala lékařům i rodině dárkyně, která poskytla tkáň pro transplantaci. Osmatřicetiletá Isabelle Dinoireová, jejíž totožnost byla dnes poprvé ve Francii zveřejněna, také řekla, že chce znovu začít normální život. Vyslovila přání, aby její zkušenost pomohla dalším podobně postiženým lidem.
Žena byla znetvořena loni v květnu, kdy jí její pes ve chvíli, kdy doma omdlela, ukousl bradu, rty, část nosu a okolní tvář. Dnes řekla, že si uvědomila, že se něco stalo, teprve když se probrala z bezvědomí a chtěla si zapálit cigaretu. Svého obrazu v zrcadle se prý zděsila a nemohla věřit tomu, co viděla.
Radost z mluvení
Na otázky novinářů, které přítomní lékaři vyzvali k šetrnosti, řekla, že byla šťastná, když viděla svoji novou tvář, kterou už teď bere jako vlastní. Uvedla také, že transplantovaná tkáň postupně nabývá na citlivosti. Nejvíc ráda je prý tomu, že může znovu mluvit.
Žena zatím nevychází z nemocnice, kde se podrobuje léčbě a rehabilitačním cvičením. Bolesti nemá údajně žádné. Lyonský chirurg Jean-Michel Dubernard, který listopadovou patnáctihodinovou operaci vedl, řekl, že osmnáctý den po ní se objevily komplikace a příznaky, že organismus novou tkáň odmítá. To se ale podařilo překonat s použitím běžných přípravků pro potlačení imunitní reakce organismu. Pacientce byly ale také injektovány do kostní dřeně kmenové buňky odebrané dárkyni.
Nynější situaci pacientky označil Dubernard za příznivou a řekl, že lékaři mají vše pod kontrolou. S poukazem na to, že šlo o vůbec první zákrok svého druhu, ale nevyloučil případné další komplikace.
Jeho amienský kolega Bernard Devauchelle, který provedl operaci spolu s ním, znovu zopakoval, že transplantace cizí tkáně bylo jediné možné řešení, protože klasickou metodu transplantace nebylo možné použít. Vysvětlil postup operace i pozdější vývoj, přičemž mimo jiné řekl, že týden po operaci už žena mohla znovu normálně jíst. Hovořil rovněž o objektivním známkách obnovující se citlivosti transplantovaných tkání.
Dinoireová byla po svém znetvoření neschopna normálního života, nemohla skoro mluvit a normálním způsobem pít, jídlo jí padalo z úst. Bez transplantace by byla odsouzena k životu za rouškou. Darovaná kůže a tkáně pocházely od ženy, která byla ve stavu klinické smrti.
Otázky týkající se dárkyně lékaři na dnešní tiskové konferenci odmítli. Umírající ženě byly se svolením rodiny odebrány za účelem transplantace i některé vnitřní orgány.
