Na akci nazvané Mezinárodní polární rok (IPY) se podílí 63 států a více než padesát tisíc odborníků, kteří vytvoří 228 dílčích studií. Mezi účastnické státy patří i Česko. IPY bude zasvěcen především výzkumu vlivu klimatických změn na Arktidu a Antarktidu a jejich následných dopadů na celou planetu. Právě v polárních oblastech se totiž změny klimatu projevují nejvýrazněji. Navzdory svému názvu potrvá Polární rok až do března 2009.
Oficiálně byl projekt zahájen včera v pařížském Paláci objevů. Příchod Mezinárodního polárního roku přivítala řada států zajímavými doprovodnými akcemi. Například v norském Oslu postavily děti tři tisíce sněhuláků, Švédsko zase vypustilo obří balon z hotelu, který je celý vytesaný z ledu. Finští vědci se setkali v Rovaniemi, údajném bydlišti Santa Clause, a jejich jihoafričtí kolegové si dali dostaveníčko na polární lodi kotvící v Kapském Městě.
Jedním z cílů projektu je upoutat pozornost veřejnosti na dopad globálního oteplování, který někteří lidé stále popírají. Proto v rámci IPY proběhnou kromě vědeckých výzkumů i výstavy, semináře a internetové diskuse.
Strach z budoucnosti
Nynější Mezinárodní polární rok je už čtvrtý v pořadí. Poslední se konal v letech 1957-1958 v rámci tehdejšího Mezinárodního geofyzikálního roku. Zatímco předchozí projekt proběhl ve znamení dobývání a mapování pólů, současný IPY se vyznačuje spíš obavou o budoucnost Země. Póly už nejsou vnímány jako oblasti, jež čekají na své dobyvatele, ale spíše jako křehké pokladnice, které v ledu ukrývají tajemství minulosti naší planety.
Globální oteplování v subpolárních oblastech přímo postihuje zhruba čtyři miliony lidí. Inuité se například potýkají s tím, že kvůli tenčímu ledu je pro ně rybaření a lov tuleňů nebezpečnější a náročnější než dřív.
Ještě závažnější je zjištění, že v důsledku tání ledu na pólech by do roku 2100 mohla hladina oceánů stoupnout až o 59 centimetrů a ohrozit ostrovy v Tichomoří i velkoměsta, jakými jsou New York nebo Tokio.
