Tento počin, oceněný spolu se samotným objevem GFP v medúzách a postupem umožňujícím jeho izolaci loňskou Nobelovou cenou, odstartoval novou éru genetiky. Pomocí GFP lze například snadno a průkazně doložit úspěch klonování. Stačí organismus osvítit modrým nebo ultrafialovým světlem. Když se rozzáří, je jasné, že klíčová genetická sekvence je na svém místě, tudíž operace se povedla.
V posledních letech rychle přibývá živočišných druhů, u nichž se přenesení cizího genu podařilo. K myším a potkanům přibyly kočky a před pár týdny také psi. U primátů je přenos obtížný, ale už je také v možnostech genetiků. (viz text Smrtelný...).
Nyní vědci vedení Erikou Sasakiovou z Ústavu pokusných zvířat v japonském městě Kawasaki učinili další krok: upravené primáty, v tomto případě kosmany bělovousé z amazonských pralesů, přiměli k rozmnožení.
Do organismu kosmanů se gen GFP dostal prostřednictvím viru během embryonálního vývoje. Embrya část vývoje strávila v roztoku sacharózy a poté je vědci přenesli do děloh sedmi náhradních matek. Tři opičky potratily, čtyři matky přivedly na svět zdravá mláďata, v jednom případě dvojčata.
S genem GFP se narodily čtyři samice a jeden samec, uvádí studie otištěná v posledním čísle časopisu Nature. Jen samec a jedna ze samiček však měli gen GFP v pohlavních buňkách. Když samec dospěl, zplodil s touto samicí potomka, který po rodičích zdědil schopnost zeleně zářit.
Další fluoreskující jedinec přišel na svět po umělém oplodnění. Konkurence pro myši i makaky Stvoření světélkujících organismů není samoúčelné. Vědci se snaží vytvořit biologické modely umožňující studium závažných chorob a testy léků ve fázi, kdy ještě nelze riskovat zdraví lidských dobrovolníků. Mezi primáty se najdou druhy podobnější člověku, například makakové. Kosmani mají ale jednu zásadní výhodu: snadno se množí. Protože odchov nových generací je mnohem levnější než klonování, může být tato výhoda rozhodující.
Opička zdědila „svítící“ gen
Geneticky upravení kosmani bělovousí předali změněný gen potomkům. Z nejmenších primátů se díky úspěchu japonských vědců mohou stát živé modely lidských nemocí. Před patnácti lety se zrodil první organismus, jehož genovou výbavu vědci cíleně pozměnili. Američan Martin Chalfie vložil do šesti buněk velmi jednoduchého hlísta Caenorhabditis elegans gen pro zeleně fluoreskující protein (GFP), díky čemuž mohl sledovat děje uvnitř organismu.
