Nizozemští rybáři vylovili tuny fosilií starých desítky tisíc let

Mezi nálezy je možné spatřit kupříkladu mamutí zuby nejrůznějších rozměrů – od velikosti baseballového míčku až po velikost melounu – či spousty podmořských zkamenělin drápů a tesáků někdejších predátorů, kteří obývali náš kontinent v dobách až před čtyřiceti tisíci lety. Krom toho neobvyklý výlov skýtá možnost prohlédnout si mamutí kosti – některé z nich až půl druhého metru dlouhé – čelist pradávného nosorožce srstnatého nebo deset tisíc let staré rohy vyhynulého druhu obřího bizona.

Pouhý fragment pokladu
Všechny tyto nálezy, jež nám připomínají dávné doby života na naší planetě, byly z mořského dna vyzdviženy pomocí výlovu z náhodně určených míst, což svědčí o tom, že představují pouhý fragment zkamenělého pokladu, který ve skutečnosti hloubky Severního moře ukrývají. Za posledních osmnáct let hlubinného výlovu se přitom místním badatelům podařilo ze dna vyzdvihnout odhadem přes dvě stě tun fosilií. Mezi nimi se již objevily jednak pozůstatky tělesných schránek celé škály živočišných druhů, ale rovněž lidské ostatky i artefakty.

Úrodné přemostění
Fakt, že v místech, kde se dnes mezi anglickými a nizozemskými břehy rozlévá Severní moře, byl kdysi pevninský most pojící dnešní Británii s evropským kontinentem, je všeobecně známý. Bylo tomu tak ještě zhruba před sedmi a půl tisíci lety. Často se však zapomíná, že nešlo o pouhou "přemosťující a neúrodnou krajinu", upozorňuje britský list The Independent. Až v poslední době totiž vědci připouštějí, že dnešní Severní moře bylo zřejmě i po desítky tisíc let dlouhé období velmi živoucí oblastí doby ledové, která by se počtem zde žijících živočišných druhů mohla vyrovnat i těm nejúrodnějším oblastem Afriky.