"Největší zájem je o korespondenční lístky z období první republiky. Poté následují kousky vytištěné v současné České republice a nejmenší oblibě se těší 'koresponďáky' vytištěné za komunistického režimu," řekla Jana Brožová z filatelistického obchodu Pěnkava.
Existuje několik druhů korespondenčních lístků. První kategorie jsou lístky určené pro běžný poštovní provoz s natištěnou nominální hodnotou. Vlevo nahoře mají adresní linku odesílatele a z druhé strany jsou prázdné.
"Koresponďáky" se prodávají především ve specializovaných aukcích. Nejvyšší ceny samozřejmě dosahují raritní kousky, kterých pošta vydala jen několik kusů, řekl Jaroslav Souček z aukční firmy FOS.
Rekordní částku při aukci v této firmě zaplatil podle Součka kupec za dopisnici z roku 1937 s chybotiskem. Korespondenční lístek totiž místo původního Náchoda chybně zobrazoval Choceň, a cena se proto vyšplhala na 30.000 korun.
Kdyby se však na dopisnici s vytištěnou Chocní objevila i raritní známka, její hodnota by byla nejméně třikrát vyšší, poznamenal Souček. Loni však údajně jiný aukční dům vydražil "koresponďák" z roku 1938 ze série Krása naší vlasti s námětem Jihlavy za zhruba 100.000 korun.
Rekord v aukcích firmy FOS vytvořila nedávno anglická dopisnice z roku 1840, za kterou kupec zaplatil 15.000 korun. Její kvalita však prý byla špatná. V pěkném stavu by podle Součka stála řádově několik desítek tisíc korun.
Takto kvalitní "koresponďáky" se prý ale objevují výhradně na aukcích v cizině.
Historie "koresponďáků"Kartonový lístek určený pro krátká sdělení byl nejdříve patentován v USA v roce 1861. V praxi se ale neprosadil, protože poštovné bylo stejné jako u dopisů. Později neprošel návrh na jeho zavedení v Německu. Zavést otevřenou poštovní korespondenci se podařilo až díky vídeňskému profesoru ekonomiky Emanuelu Herrmannovi, který přišel s nápadem prodávat korespondenční lístky za poloviční poštovné. Na základě výnosu vídeňského dvora byl na podzim 1869 uveden do oběhu první korespondenční lístek na světě. |