Když je sucho, hlemýžď nemigruje, není ho vidět a tudíž jej nelze sebrat, řekl Ondřej Vyhnálek z liberecké firmy Helix, která se výkupem hlemýžďů zabývá. Pro sběr je vhodné typické jarní počasí s dostatečným deštěm a teplotami mezi 15 až 20 stupni. Při takovém počasí je zájem sběračů velký. Poslední dobou se ale jarní přechod mezi zimou a létem zkracuje, protože teploty rychle přecházejí z pěti na 25 stupňů Celsia.
Šneky zvládne připravit doma každý, říká francouzský šéfkuchař |
Množství sebraných šneků ovlivňuje čím dál víc i sucho. Hlemýžď za sucha přestává cestovat, ve vzrostlé vegetaci se sbírání mění na hledání, a zájem sběračů tak opadá. „Nicméně pro šneka není problém v období sucha tři až čtyři týdny hibernovat a poté se opět aktivovat, pářit, množit a migrovat,“ dodal Vyhnálek.
Firma Helix zpracovává čtyři druhy hlemýžďů, výkup se ale týká pouze hlemýždě zahradního (Helix Pomatia). Sběrači šneků mají mnoho společného s houbaři - mají svá místa, kam na šneky chodí, a vědí, za jakého počasí je sbírat. Za kilo šneků sběrač dostane ve výkupně 18 až 20 korun.
Helix spolupracuje s 60 výkupnami, před 20 lety jich bylo 150. Šlo často o výkupny ovoce. Jelikož se ale dnes rybíz, angrešt, bezové květy a padaná jablka již téměř nevykupují, není pro jejich provozovatele rentabilní držet pouze výkup hlemýžďů. Potenciál sběru šneků v Česku je tak podle Vyhnálka mnohem více využitelný.
Pro firmu Helix představují čeští šneci čtvrtinu celkového objemu. Většinu nakupuje v zahraničí, v Polsku, Litvě či Rumunsku. Všichni hlemýždi pak putují do Francie, tuzemským konzumentům postačí procento celkového prodeje. Podle Vyhnálka Čechům chybí tradice, stravují se konzervativně a přetrvává u nich despekt ke šnekům. Překážkou může být i finanční dostupnost. „Přitom maso z hlemýžďů je jedno z nejzdravějších mas,“ uzavřel Vyhnálek.
