Expozice má být jakýmsi předvojem budoucího muzea totality, které by mělo ve věznici vzniknout po její rekonstrukci. „Nechtěli jsme čekat, protože Slovácké muzeum mělo všechny věci sesbírané a připravené. Chtěli jsme je ukázat veřejnosti, protože bychom neměli zapomínat na to, co se tady v poměrně nedávné minulosti dělo,“ řekl dnes novinářům starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).
Město se na vzniku expozice dohodlo už v únoru s Klubem kultury, spolkem Memoria a Slováckým muzeem, které je odborným garantem. Mezitím se pohnuly pomyslné ledy i v přípravách opravy objektu. V září podepsali zástupci ministerstev financí, kultury i spravedlnosti, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Zlínského kraje, okresního soudu a města memorandum - první krok k opravě památky.
Podle mluvčího soudu Michala Tománka ale soud zatím nerozhodl o nepotřebnosti objektu, což je nutná podmínka jeho převodu na ÚZSVM, který by pak měl vypracovat studii o využití rozsáhlého areálu. V něm by měly po opravě sídlit i další státní úřady a muzeum totality. Soud, který teď funguje v nevyhovujících pronajatých prostorách, žádá podle Tománka záruky zajištění dostatečných a odpovídajících prostor pro své účely.
Podle ředitele Slováckého muzea a uherskohradišťského místostarosty Iva Frolce (KRUH) má muzeum dost materiálů k vybavení muzea totality ve věznici. Výstava podle něj má být v Redutě, než muzeum totality vznikne ve věznici. Podle historika muzea Pavla Portla první část výstavy zmapuje dění ve věznici za druhé světové války, kdy fungovala jako zajišťovací vazba pro gestapo. Byli zde drženi třeba ti, kteří pomáhali parašutistům.
Druhá část expozice bude věnována dění po roce 1948. Návštěvníci se dozví o činnosti Státní bezpečnosti, o krutých metodách výslechů jejích vyšetřovatelů, zachytí i vzpomínky vězňů a pět poprav, které se ve věznici odehrály za minulého režimu. Výstava zmapuje i dění po roce 1960, kdy věznice přestala sloužit svému účelu. Lidé se seznámí s nerealizovanými záměry na její využití z dob komunismu i po roce 1989.
Podle Portla by v případě dohody s ÚZSVM měly být navíc příští rok na věznici vyvěšeny velké billboardy, na kterých budou fotografie vězňů se jménem, datem a důvodem zatčení i odsouzení. „Nejlépe to upoutá pozornost k věznici,“ míní Portl.
Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známým se stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V budově byly následně kanceláře a sklady, potom byla prázdná a chátrala. Soud nyní část areálu využívá jako sklad spisů.
