Spousta Čechů netrpělivě vyhlíží zprávy o tom, jaké možnosti vycestovat k moři se nám otevírají. Byť už někteří vycestovali třeba do Chorvatska, řadu lidí odrazuje pocit nejistoty – co kdyby se situace v souvislosti se světovou pandemií covidu-19 zhoršila v jejich dovolenkovém ráji nebo v některé z tranzitních zemí. Ať už patříte mezi ty, kteří cestu do zahraničí risknou, nebo ty, kteří letos dají přednost krásám České republiky, následující pravidla si vezměte k srdci.
Zákeřnosti letního jídla
K letním požitkům tradičně patří dobré jídlo a pití. Grilování je toho už nedílnou součástí. Jen v loňském roce bylo v České republice podle statistiky Státního zdravotního ústavu hlášeno přes 13 000 případů nákazy salmonelózou. Kampylobakteriózou onemocnělo dokonce přes 23 000 lidí. Projevem těchto nemocí jsou bolesti břicha, zvracení a průjem. Někdy je doprovází i zvýšená teplota či horečka. Jak dlouho budou potíže trvat, závisí na množství zkonzumovaného jídla a bakterií v něm. Stav ale ovlivňuje také imunita jedince.
„Bakterie rodu Salmonella nebo Campylobacter jsou nejčastější příčinou letních střevních potíží. Způsobit je ale mohou i viry a parazité. Do těla si je můžete vpravit v důsledku nevhodného skladování potravin, jejich špatnou tepelnou úpravou nebo jejich nedostatečným hygienickým ošetřením,“ popisuje lékař Filip Prusík z pražské laboratoře Synlab. Mezi nejrizikovější potraviny, které mohou tyto bakterie obsahovat, patří maso, zejména drůbeží, dále pak syrová vejce, majonézy a mléčné výrobky. Pozor si dávejte i na zmrzlinu, zejména na tu, která obsahuje vaječnou složku.
Prodejní stánky jsou pod kontrolou hygieniků, musejí splňovat řadu pravidel. Každoročně ovšem kontroly odhalí nějaké přestupky. Pokud se zákazníkovi na první pohled jídlo nezdá čerstvé, nepozdává se mu hygiena prodejního místa, je lepší hledat zdroj občerstvení jinde.
Pozor také na povinné dezinfikování rukou při návštěvě restauračního zařízení. Po olíznutí prstů, na nichž je dezinfekce, sice člověku nehrozí otrava, pachuť však okamžitě zničí požitek z jídla.
Co se týče výletníků do ciziny, pro nás jako Středoevropany jsou nejrizikovější země subtropického a tropického pásma s vysokými teplotami, které mají navíc horší nebo nevyhovující hygienické podmínky. Kdo chce cestovat do Egypta, bývá už zpravidla od cestovních kanceláří upozorněn, ať si připraví do své lékárničky léky proti bolestem břicha a průjmům. Egypt by se měl pro české turisty otevřít v červenci. Za vysoce rizikovou se považuje například konzumace potravin či tekutin zakoupených v městské nebo venkovské tržnici.
Pokud se přece jen objeví střevní potíže, důležitý je hlavně klid a odpočinek a vhodná dieta s doplňováním tekutin a minerálů. Organismus potřebuje přijmout velké množství iontů a jednoduchých cukrů. Ze začátku se stravujte pouze piškoty nebo banány. Až se vám mírně uleví, můžete do jídelníčku zařadit i vařené drůbeží maso a bílou rýži.
„Potíže obvykle po několika dnech samy odezní, neměly by však trvat déle než řekněme týden. Pokud neustupují nebo jsou velmi intenzivní a akutní, navštivte lékaře,“ uzavírá Filip Prusík. Ve vážnějších případech může být pacient i hospitalizován.
Zrádné počasí
Prožitek z dovolené dokáže zkazit i přehnané opalování. Byť řada lidí považuje spálení z nadměrného sluníčka za běžnou součást letních radovánek, odborníci každoročně varují, že jde o hazard se životem.
„Ročně evidujeme přes dva a půl tisíce nových pacientů s melanomem na kůži. Z toho jich až pět set ročně zemře, protože přišli k lékaři pozdě, kdy melanom již metastázoval do jiných orgánů,“ vypočítává smutná data profesor Petr Arenberger, ředitel pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a bývalý předseda České dermatovenerologické společnosti.
Alarmující čísla by nemusela být až taková. Velký vliv má na vznik onemocnění vystavování se slunečnímu záření. Člověk potřebuje k životu slunce, ale musí se před jeho paprsky chránit.
„Zvláště u malých dětí je ochrana před slunečními paprsky důležitá. V prvním roce života by jejich přímému záření neměly být vystaveny vůbec. Kůže si každé spálení pamatuje. Pokud dojde až k vytvoření puchýřků, riziko vzniku melanomu je dvojnásobné,“ varuje profesor Arenberger.
Většina lidí si při balení na dovolenou přibalí krém na opalování, důležitý je ale i krém po opalování. Podstatné je ovšem dodržovat instrukce pro používání opalovacího krému, aby ochrana byla dostatečná – je potřeba zvolit správný faktor, mazat se dostatečným množstvím krému a často. Totéž platí i při horské turistice, při níž lidé ochranu před sluncem podceňují. Intenzita ultrafialového záření stoupá s nadmořskou výškou zhruba o tři procenta na každých 400 metrů nadmořské výšky.
Potrápit ale dokáže už samotné teplo. Jakmile se šplhají teploty ke třicítce, senioři, malé děti a lidé, kteří se potýkají s nějakým onemocněním, by měli svoji fyzickou aktivitu omezit a v době, kdy je sluneční aktivita nejvyšší, vůbec nechodit ven.
Stále více domácností si pořizuje klimatizaci, v autě je už běžnou výbavou. V hotelích a nákupních centrech u Středozemního moře je obvykle nastavena na teplotu kolem dvaceti stupňů.
„Přestože se všeobecně ví, že klimatizovaná teplota by měla být maximálně jen o pět stupňů nižší než teplota venkovní, nastavují si ji na větší rozdíl i cestující v autě,“ upozorňuje epidemiolog Rastislav Maďar. Doporučuje tedy mít vždy s sebou jednu vrstvu oblečení navíc.
