Typickou českou vlastností je slabost pro samosběr. V létě většina Čechů neodolá sběru borůvek, lesních malin i jahod a hlavně hub. Všechno to může mít závažné zdravotní následky.
Borůvky patří mezi největší zdroje antioxidantů a jejich konzumace je žádaná. Každý rok ale odborníci stále častěji varují před konzumaci borůvek přímo v lese. Mohou totiž na nich být vajíčka nebo larvy měchožila bublinatého neboli tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis).
Po jejich požití se u člověka může rozvinout nepříjemná choroba alveolární echinokokóza. Má velmi dlouhou inkubační dobu a způsobuje růst cyst. Obvykle začíná v játrech, ale může se rozšířit do jiných částí těla. Při zasažení jater se nemoc projeví například bolestí břicha, hubnutím či žloutenkou.
Borůvky si i nadále dopřejte, ovšem nejprve je omyjte důkladně vodou a odstraňte rozmačkané kousky.
I při sběru borůvek se ale člověk může přiotrávit. Pozor si dejte na zejména na vlochyni bahenní, jejíž plod je podobný borůvce. Vlochyně roste v blízkosti rašelinišť, ale její lístky mají šedou barvu a plody bezbarvou dužinu. Požití těchto bobulí může vyvolat závratě a způsobit mírnou otravu.
Co Čech, to houbař
Spíše se ale Češi potýkají s otravou z hub. Pokud jsou podmínky příznivé, vyrazí leckdy při dovolené na houby i ti, kteří nepatří mezi klasické houbaře. Při sbírání hub tak pravidelně vášniví houbaři s košíkem v ruce potkávají jedince, kteří sbírají houby do igelitek, někdy i do mikrotenových sáčků.
Byť se každý rád pochlubí kapitálním úlovkem, odborníci radí ponechat přerostlé houby v lese. Stejně tak jako houby přemrzlé či částečně poškozené.
Užijte si léto bez nástrah. Pozor na grilované maso a přehnané opalování |
Les berou lidé za neobhospodařovanou krajinu. To, že i v něm používají lesníci různé postřiky, je obvykle ani nenapadne. Byť lesníci na postřiky v dané lokalitě upozorňují, často lidem vůbec nedojde, že tehdy je sběr hub a jiných lesních plodin přímo nebezpečný.
Češi se celkem orientují v druzích hub, kdo nechce do lesa nosit atlas hub, může si do telefonu stáhnout aplikaci, která mu pomůže s určením. Nejlepší je ale sbírat jen ty houby, které samy bezpečně určíme.
Typická otrava se projeví příznaky po osmi až dvanácti hodinách od konzumace, obvykle dorazí pacienti ráno po večerní konzumaci hub. Výjimkou je muchomůrka tygrovaná, která bývá zaměnitelná s masákem či bedlou. V tomto případě se otrava projeví potížemi v rozmezí třiceti až sto dvaceti minut – slzením, sliněním, bolestmi břicha, zrychlením tepu, poklesem tlaku a poruchami nervového systému se vznikem halucinací až poruchou vědomí.
Češi zpravidla při prvních příznacích míří k lékaři, často zodpovědně přibalí i zbytek jídla. První pomocí je vyvolat zvracení, pokud nepřišlo samo. A užití aktivního uhlí.
Pozor na děti
Ještě víc lidí při dovolené míří k vodě. Každoročně média informují o smrtelných úrazech spojených s vodními radovánkami. Hlavní rizikovou skupinou jsou děti bez dozoru a poučení. Nebezpečí může nastat tak rychle, jak rychle si jsou děti schopny sundat ochranné pomůcky.
„A samozřejmě potíže mohou mít starší pacienti, u nichž nastane náhlá zdravotní indispozice – například porucha srdečního rytmu s následnou poruchou vědomí. Vlastní kapitolou jsou lidé pod vlivem alkoholu či jiných drog. Ti obecně nejsou schopni vnímat rizika spojená s pobytem u vody,“ má zkušenosti zdravotnický záchranář Patrik Christian Cmorej.
Houbaření 2.0. Desetitisíce Čechů sdílí tipy na Facebooku, do lesa chodí i před prací |
Vyrovnávat se za svou kariéru musel s neúspěšnou resuscitací utonulých, podle jeho zkušeností jsou ale častější běžné úrazy u vody a mdloby z horka. „Ve velmi teplých dnech stačí podcenit pitný režim. Nedostatek tekutin a intenzivní pocení rychle dehydratuje člověka, který následně může omdlít třeba při čekání ve frontě na občerstvení,“ varuje Cmorej.
Základní pravidla při koupání jsou pořád stejná. Před vstupem do vody je nutné se nejprve osvěžit. Pokud je člověk uřícený, měl by si před osvěžením ještě krátce odpočinout, pak teprve pomalu vlézt do vody, aby tělu nezpůsobil šok. Zásadní je také neskákat tam, kde netuším, jaká je hloubka.
Pro návštěvníky plováren i přírodních koupališť může být stresující už jen myšlenka na nutnou pomoc tonoucímu. Před létem je vždy dobré podívat se na instruktážní video o záchraně tonoucího. Nejen že člověk získá alespoň trochu jistoty, ale může to zachránit i život jemu samotnému.
