Lidovky.cz

Úroveň výpovědí bývá nízká, daří se nám je obracet ve prospěch zaměstnance, říká Preuss

Právo

  7:00
PRAHA - Zaměstnanci se bojí investovat prostředky do právníka, často se tím ale připraví o větší částky, které by jinak získali na odstupném, říká v rozhovoru pro LN Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.

Advokát Ondřej Preuss. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Při sporu o náhradu mzdy je lepší se dohodnout, soud může trvat roky, říká advokátka Randlová

LN: Kdy se klienti nejčastěji obrací na advokáta u pracovněprávní problematiky? Je běžné, že zaměstnanec řeší problémy i preventivně?
Když jsme budovali službu Dostupnyadvokat.cz, chtěli jsme se zaměřit zejména na prevenci. Představa, že si nechá zaměstnanec zkontrolovat pracovní smlouvy ještě něž ji podepíše se ale později ukázala do jisté míry romantická. Děje se to jen velmi ojediněle. Jsou to spíš zaměstnavatelé, kteří s námi dopředu konzultují určité kroky. Zaměstnanec v drtivé většině přichází až když řeší nějaký problém, a to spíš na konci pracovního vztahu. Nejčastěji se zaměstnanci řešíme výpovědi či nějaké výtky, které dostanou od zaměstnavatele.

LN: Tvoří pracovněprávní poradenství velkou část vaší práce?
Je to jedna z klíčových oblastí, kterými se zabýváme. Našimi klienty jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci. Určitě ale větší podíl tvoří třeba právní poradenství v oblasti nemovitostí. Do budoucna však plánujeme přístup klienta k naší službě ještě zjednodušit a zlepšit. Za tím účelem jsem se na konci roku spojili i s konzultantem a investorem Janem Urbanem, který sbíral zkušenosti ve Spojených státech a u mnoha různých projektů. Výhodou však je, že je zároveň i právník a rozumí třeba tomu, že zaměstnanci se v oblasti pracovněprávních vztahů často obávají na advokáta vůbec obrátit. Často nevěří tomu, že by jim to mohlo reálně pomoci. Do právních služeb se bojí investovat prostředky, ale tím se paradoxně často připraví o daleko větší částku, kterou by mohli získat třeba na odstupném.

LN: Představme si ale situaci, kdy si zaměstnavatel nechá zkontrolovat pracovní smlouvu. Má pak vůbec v praxi možnost do jejího obsahu nějak zasáhnout ještě před jejím podepsáním?
Ještě před několika lety by byla moje odpověď rezervovaná a spíš negativní. V poslední době se však situace razantně změnila. Dnes mají zaměstnanci daleko větší vliv na podobu pracovního vztahu než dříve. Zaměstnavatelé se snaží získat zaměstnance skoro za každou cenu. Pokud jde o obsah práv a povinností, tak se vztah zaměstnavatele a zaměstnance velmi vyrovnává. Firmy dnes nabízejí širokou paletu různých motivačních nástrojů, aby je přitáhly a umožnily jim flexibilní výkon zaměstnání. Většinou tak nejde ani o text pracovní smlouvy, protože to je spíš taková administrativní tečka za celým procesem.

LN: Dalo by se říci, že na obsah pracovní smluv má vliv hospodářská konjunktura či naopak krize?
Když srovnám situaci se stavem před hospodářskou krizí v roce 2008, tak dnes zaměstnanci i na nižších pracovních pozicích mají mnohem vyšší nároky, a to nejen finanční. Nepojí se to ale jen s otázkou hospodářské konjunktury nebo recese. Hovoří se o nových generacích miléniálů a obecně lidí, kteří kladou větší důraz na kvalitu života před kariérou. Konjunktura určitě dopady na obsah pracovní smlouvy má, ale ruku v ruce s tím jde i fakt, že lidé jinak uvažují a chtějí mít více volného času. To se pak promítá do textu pracovních smluv, ale i do novinek, se kterými přichází zákonodárce – třeba lepší úprava homeoffice nebo nový institut sdíleného pracovního místa. Právo bude vždy několik let pozadu za tím, co se ve společnosti děje. Současné legislativní novinky ale reflektují právě tento vývoj ve společnosti. Časem se však dočkáme ještě větších změn s příchodem dokonalejší virtuální reality simulující coworkingová prostředí, rozšíření samořídících aut a toho, čemu se dnes říká umělá inteligence (i když nic takového zatím ve skutečnosti neexistuje), ale to je hudba budoucnosti.

LN: Jaká bude na straně zaměstnanců největší skupina adresátů, jež by mohla institutu sdíleného pracovního místa mít zájem využít?
V rámci pracovněprávního seriálu plánujeme právě na institutu sdíleného pracovního místa představit nové vlivy na pracovněprávní vztahy. Právě to je totiž pro současnou dobu symptomatické, protože institutu nejvíce využijí lidé, jež mají specifickou odbornost, ale zároveň chtějí mít více času třeba na rodinu. Institut není rozhodně univerzálně použitelný pro jakéhokoliv zaměstnavatele. Přistupovat k němu budou pravděpodobně spíše větší korporace. Řekl bych, že to bude zejména otázka větších měst. Mezi zaměstnavateli totiž stále převládá pocit, že potřebují mít zaměstnance na plný úvazek, protože se bojí, že když umožní dlouhodobou úlevu, tak bude odvádět nižší pracovní výkon nebo toho jinak zneužije.

LN: Jsou naopak nějaké instrumenty pracovního práva na ústupu? Co třeba konkurenční doložka, která se dříve využívala hojně?
Konkurenční doložku občas s našimi klienty – zaměstnanci řešíme. Nemohu říci, že by instrument nějak vymizel, na druhou stranu je velmi obtížné jakýmkoliv nástrojem úplně zamezit tomu, aby z firmy uniklo know-how. Obecně klientům vždy doporučuji, uzavřít minimálně dohodu o mlčenlivosti. Takové opatření působí i na zaměstnance psychologicky.

LN: Neplatí tedy, že by zaměstnavatelé dávali konkurenční doložku do pracovních smluv nadbytečně?
Období, kdy zaměstnavatelé dávali konkurenční doložku téměř do každé pracovní smlouvy je už dávno pryč. Vlastně to ani nejde, protože musí jít o specifickou pracovní činnost, kdy zaměstnanec pracuje se specifickými informacemi, aby bylo vůbec spravedlivé po něm žádat konkurenční doložku. Na druhou stranu, konkurenční doložka je velmi drahá pro zaměstnavatele, takže o ni uvažují jen tam, kde má skutečně smysl. Judikatura totiž dovodila, že bez toho, aniž by tak bylo ujednáno, nemůže zaměstnavatel jednostranně od konkurenční doložky odstoupit.

LN: Nejpalčivějším problémem v rámci pracovněprávních vztahů je výpověď – okamžitá nebo pro nadbytečnost. Na serveru Dostupnýadvokát.cz nabízíte revizi výpovědi do 48 hodin. Avizujete, že 60 procent klientů, kteří vás osloví dostanou odstupné. Mám to chápat tak, že většina výpovědí je neoprávněná či se zaměstnavatelé snaží nějak obejít vyplácení odstupného?
Je pravda, že velká část výpovědí či dohod o rozvázání pracovního poměru, které se k nám dostanou, se podaří obrátit tak, aby zaměstnanci nakonec získali nějaké prostředky. Klienti často vůbec nevědí, jaká jsou jejich práva. Zaměstnavatelé pak často z původní výpovědi ustoupí a poskytnou nějaké odstupné. U výpovědi pro nadbytečnost je často diskutabilní jestli vůbec o nadbytečnost jde. Zaměstnavateli tak hrozí, že by šlo o neoprávněnou výpověď, proto je pak ochoten zaplatit o několik průměrných výdělků navíc, aby vůbec nedošlo ke sporu. Zaměstnavatelé nám to ale mnohdy velmi usnadňují, protože úroveň výpovědí je často velmi nízká.

LN: Na stránkách uvádíte, že zaměstnanci pomůžete i s neférovým skončením pracovního poměru dohodou. Není tedy pozdě, když se na vás zaměstnanec obrátí už poté, co ji podepsal? A co je v praxi nejčastěji „nefér“?
Často je možno u dohody o rozvázání pracovního poměru možné dovodit, že jejím skutečným důvodem byla právě nadbytečnost. Tím pádem zaměstnanci náleží alespoň zákonné odstupné. Případně lze používat i nějaké další argumenty a zaměstnavatelé v touze vyhnout se soudnímu sporu přistoupí na revizi dohody. Většinou to ale nevede k tomu, že se zaměstnanec vrátí na svou původní pracovní pozici, protože často jsou již narušené vztahy a zaměstnanec nemá zájem v takovém kolektivu dále pracovat.

LN: V rámci pracovněprávního seriálu, který nyní vychází každý den až do 25. ledna v Lidových novinách, se budete věnovat i švarcsystému – tedy zastřenému výkonu práce, kdy se člověk chová jako zaměstnanec, dostává mzdu, ale fakticky zaměstnancem není. Jakou vůbec hraje dnes v pracovněprávních vztazích roli?
Někteří komentátoři uvádějí, že švarcsystém je mrtvá záležitost, protože jej kompetentní úřady už tak aktivně nepotírají. Pro zaměstnavatele je to ale stále aktuální problém, protože při případné kontrole se přezkoumávají i údaje řadu let zpátky. I když kontrolní orgány dnes nestíhají v takovém množství zaměstnavatele kontrolovat, tak není vůbec jisté, že se situace za několik let nezmění. Protiprávního jednání se totiž dopouští i zaměstnanec, který na takové podmínky přistoupil. Je to rozhodně důležité téma právě v situaci, kdy se velmi rozšířily smlouvy či dohody o externí spolupráci, které jsou často uzavírány i s dobrou vírou. Pokud je ale smlouva formulována špatně či je vztah mezi dodavatelem a poskytovatelem služby pevnější, tak se může jednat o švarcsystém.

LN: Kromě sdíleného pracovního místa, jaké další významné změny zaměstnancům či zaměstnavatelům přinese novela, jež bude účinná od poloviny roku?
Změnou projde i doručování, což je sice technická otázka, ale dobře se na ní ukazuje nový směr úpravy. Podstatně se totiž zjednodušuje doručování mezi stranami, zejména doručování zaměstnanci – jde právě o významné skutečnosti, jež se týkají třeba typicky výpovědi, kdy je obtížné ji řádně zaměstnanci doručit pokud se třeba odmítá dostavit na pracoviště a doma nepřebírá poštu. Celkově je novela krok správným směrem, protože narovnává pracovní vztahy se současnou realitou. V praxi bude pracovní právo smysluplnější. 

Právo v práci

Nový seriál LN, který vám poskytne užitečné rady a právní vodítka v oblasti pracovního práva.

Seriál v novinách vychází 7. 1. - 24. 1. 2019

Nyní si můžete objednat předplatné seriálu s posunem od nejbližšího možného termínu zahájení doručování. Přístup k prvním dílům seriálu získáte v rámci digitálního předplatného, které vám zašleme e-mailem.

Co seriál přinese?

  • Pracovní smlouva - uzavření, obsah a zkušební doba
  • Výpověď - napadnutí soudní cestou, výpovědní lhůta
  • Dovolená - novinky, čerpání a zrušení
  • Sdílené pracovní místo - úplná novinka
  • Práce z domova - možnosti a úskalí
  • Zásady rovného zacházení a odměňování
  • GDPR v pracovněprávních vztazích - ochrana soukromí
  • Odchod do penze a zaměstnávání seniorů

Pracovněprávní seriál až do schránky si můžete objednat zde.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.