Pocit tajemnosti také může být navozen i čímsi neznámým.
Vždyť tenhle původnější (jak jsme si už dříve řekli) druh piva u nás málem přestal existovat, když byl během historicky krátké doby vytlačen z trhu spodně kvašeným ležákem (klasická Plzeň), kterému jsme podivuhodně uvykli tak, že pít cokoli jiného je pro nás téměř rouháním.
S tím, jak se naše kotlinka začala otevírat světu, i český pivař začal ochutnávat pro něj dosud nedostupná piva. Jako třeba neobvykle svěží a po banánech vonící pšeničné pivo, nebo pekelně černý stout (pivo tmavé, svrchně kvašené).
Ano, takový je třeba slavný Guinness. Zlatá harfa a irský původ tohoto nejznámějšího zástupce stoutů jsou jen vedlejší znaky, které toto pivo proslavily po celém světě. Ale to hlavní, co činí Guinness Guinnessem, je jeho chuť.
Suchost v ústech, která následuje po napití, přináší nové, neočekávané zážitky. Navíc výrazné kávové tóny a příjemná hořkost v pozadí dokreslují harmonický celek, který je umocněn vizuálním vjemem.
Guinness je totiž při čepování hnán dusíkem, který způsobuje lavinovitý efekt, o který nebudete díky speciální patroně ochuzeni ani při nalití piva z plechovky či lahve. A naštěstí, i náš stále silně omezený domácí trh s dovozovým pivem nám nabízí hned tři zcela běžně dostupné značky (Guinness, Murphy, Beamish).
Kdo chce zůstat v Česku, ten nepohrdne Keltem od Staropramene, což je jediný český stout. Sice nepravý (není svrchně kvašený), ale chuťově je podobný a také zajímavý.
Pivo ke zmrzlině Stoutů ale existuje víc než jen ty výše zmiňované tzv. „dry stouts“ neboli suché stouty. V zahraničí si můžete vybrat některý ze sladkých stoutů (někdy označovaných jako mléčné, „milk“ nebo „cream stouts“), ovesných „oatmeal“ stoutů, kde část ječného sladu je nahrazena ovsem, který dává pivu olejovitost, nebo ze stoutů ochucovaných - oblíbenou verzí je borůvkový stout.
Nelekejte se, borůvky na vás z piva nevyskočí. Stačí se jen na chvíli zbavit předsudků a soustředit se na výtečnou chuť.
Pro ty, kteří si v zimě umí vychutnat piva bohatší na alkohol, doporučuji imperial stouty. Ptáte-li se po značkách, pak volbou piv z pivovarů Rogue (Russian Imperial stout s 11 % alkoholu), Imperial Double Chocolate Stout z Brooklynu (8,7 % alkoholu, oboje Made in USA) nebo Imperial stoutem z produkce pivovaru Samuel Smith (který toto pivo vlastně znovuobjevil), chybu rozhodně neuděláte. A jak říká uznávaný odborník Gerrett Oliver, imperial stout se báječně hodí i ke zmrzlině, třeba vanilkové.
A jedna perlička na závěr. Pokud si myslíte, že útěkem z naší civilizace třeba na Srí Lanku se vyhnete stoutům, pak jste na omylu. Lion stout, který přes svých úctyhodných 8 % alkoholu patří mezi „milk stouty“, vás určitě zaujme svojí komplexní chutí. Dostal i Michaela Jacksona, nejuznávanějšího pivního publicistu. A to nejspíš o něčem svědčí.
Vždyť tenhle původnější (jak jsme si už dříve řekli) druh piva u nás málem přestal existovat, když byl během historicky krátké doby vytlačen z trhu spodně kvašeným ležákem (klasická Plzeň), kterému jsme podivuhodně uvykli tak, že pít cokoli jiného je pro nás téměř rouháním.
S tím, jak se naše kotlinka začala otevírat světu, i český pivař začal ochutnávat pro něj dosud nedostupná piva. Jako třeba neobvykle svěží a po banánech vonící pšeničné pivo, nebo pekelně černý stout (pivo tmavé, svrchně kvašené).
Ano, takový je třeba slavný Guinness. Zlatá harfa a irský původ tohoto nejznámějšího zástupce stoutů jsou jen vedlejší znaky, které toto pivo proslavily po celém světě. Ale to hlavní, co činí Guinness Guinnessem, je jeho chuť.
Suchost v ústech, která následuje po napití, přináší nové, neočekávané zážitky. Navíc výrazné kávové tóny a příjemná hořkost v pozadí dokreslují harmonický celek, který je umocněn vizuálním vjemem.
Guinness je totiž při čepování hnán dusíkem, který způsobuje lavinovitý efekt, o který nebudete díky speciální patroně ochuzeni ani při nalití piva z plechovky či lahve. A naštěstí, i náš stále silně omezený domácí trh s dovozovým pivem nám nabízí hned tři zcela běžně dostupné značky (Guinness, Murphy, Beamish).
Kdo chce zůstat v Česku, ten nepohrdne Keltem od Staropramene, což je jediný český stout. Sice nepravý (není svrchně kvašený), ale chuťově je podobný a také zajímavý.
Pivo ke zmrzlině Stoutů ale existuje víc než jen ty výše zmiňované tzv. „dry stouts“ neboli suché stouty. V zahraničí si můžete vybrat některý ze sladkých stoutů (někdy označovaných jako mléčné, „milk“ nebo „cream stouts“), ovesných „oatmeal“ stoutů, kde část ječného sladu je nahrazena ovsem, který dává pivu olejovitost, nebo ze stoutů ochucovaných - oblíbenou verzí je borůvkový stout.
Nelekejte se, borůvky na vás z piva nevyskočí. Stačí se jen na chvíli zbavit předsudků a soustředit se na výtečnou chuť.
Pro ty, kteří si v zimě umí vychutnat piva bohatší na alkohol, doporučuji imperial stouty. Ptáte-li se po značkách, pak volbou piv z pivovarů Rogue (Russian Imperial stout s 11 % alkoholu), Imperial Double Chocolate Stout z Brooklynu (8,7 % alkoholu, oboje Made in USA) nebo Imperial stoutem z produkce pivovaru Samuel Smith (který toto pivo vlastně znovuobjevil), chybu rozhodně neuděláte. A jak říká uznávaný odborník Gerrett Oliver, imperial stout se báječně hodí i ke zmrzlině, třeba vanilkové.
A jedna perlička na závěr. Pokud si myslíte, že útěkem z naší civilizace třeba na Srí Lanku se vyhnete stoutům, pak jste na omylu. Lion stout, který přes svých úctyhodných 8 % alkoholu patří mezi „milk stouty“, vás určitě zaujme svojí komplexní chutí. Dostal i Michaela Jacksona, nejuznávanějšího pivního publicistu. A to nejspíš o něčem svědčí.