Konec Bez obalu provázejí pře

„Tři roky jsme se snažili nabízet pohled na českou politiku bez obalu. Nechtěli jsme ji nijak přikrášlovat, a možná i proto se s vámi teď musíme definitivně rozloučit,“ sdělili divákům minulou neděli komentátoři Miloš Čermák a Milan Šíma.

Jejich publicistický týdeník Bez obalu, který Česká televize vysílala bezmála tři roky, tak svým 138. vydáním skončil. Někteří komentátoři deníků to považují za výsledek tlaku premiéra Jiřího Paroubka. Politolog Bohumil Doležal kvůli tomu s ČT ukončil spolupráci. „Považuji to za věc osobní hygieny,“ napsal do televize.

„Pořad jsme nezrušili na popud žádného z politiků. Je právem svobodného média hledat jinou, důraznější a otevřenější podobu analytické publicistiky,“ uvedl mluvčí ČT Martin Krafl. Televize podle něj smlouvu s autory neprodlouží hlavně kvůli výsledkům analýzy nezávislé agentury InnoVatio. Ta konstatovala, že některé příspěvky Bez obalu byly nevyvážené. „Rozbor obsahuje hodnocení pořadu, nikoli žádná doporučení, jak s ním dále naložit,“ říká autor analýzy Marek Síbrt. Politické tlaky vůči sobě naprosto vylučuje.

Rozbor InnoVatia zkoumající letošní zářijová a říjnová vydání přiznal pořadu rozmanitost ve výběru hostí - za dva měsíce se jich před kamerou vystřídalo třiapadesát. Analýza však autorům vytýká, že selhávali v odkazování na zdroje informací a ne vždy dali prostor relevantním mluvčím. „Taková pochybení se objevila v deseti ze 43 sledovaných reportáží, tedy zhruba ve čtvrtině z nich. To není tak málo,“ dodává ke svým zjištěním autor analýzy Marek Síbrt. Uznává sice, že polovina z příspěvků bezprostředně reflektovala aktuální dění, ne vždy prý však autoři podkládali svá tvrzení dostatečnými důkazy.

Policii, aktéry kauzy Unipetrol Zdeňka Doležela a Alexandra Babiše či sociální demokraty Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka přitom komentátoři hodnotili zcela či většinou negativně. „Nedělali bychom pořad, o kterém bychom si mysleli, že není objektivní,“ říká Milan Šíma. „Že ale nikdo neobhajoval Grosse, Paroubka nebo Babiše? Co máme dělat, když tady nejsou vládní ani straničtí novináři, kteří by vždy hájili názor premiéra či předsedy politické strany?“

Podle Síbrta ale nemusel kritizovaný v pořadu vystoupit osobně či zastoupen názorově spřízněným člověkem, stačilo jen uvést prokazatelná fakta, nahrávku či dokument, z nichž negativní komentář vycházel.

Spor je i o financování Nespolupracovat dále s Centrem pro média, které Bez obalu dodávalo, se ČT rozhodla také kvůli údajně příliš vysoké ceně pořadu. „Bez obalu pro nás byl jeden z nejdražších pořadů. K jeho zrušení jsem se přikláněl už dříve,“ říká ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.

Tomu vadilo i to, že nad ním nemá plnou editoriální kontrolu, byť pořad využívá záběrů z archivů ČT a dělají na něm i někteří její zaměstnanci. „Byl to v současnosti jediný pořad ve zpravodajství a publicistice dodávaný za těchto podmínek,“ říká Šámal. Šíma nesouhlasí:. „Dramaturg placený ČT dostával vždy ve středu bodový scénář s tématy, do pátku se od nás průběžně dovídal, jaké komentáře a lidi se ve vydání objeví, a v pátek a o víkendu mohl přijít do střižny a vyjádřit se, třeba právě k vyváženosti.“

Že je ČT podle svého mluvčího schopna vyrábět podobnou relaci za dvoutřetinové náklady, není podle Šímy jisté. „Televize nepřipočítává částku, kterou zaplatí na mzdách svým zaměstnancům,“ poukazuje Milan Šíma. „Navíc ČT má ze zákona povinnost nechat část svého vysílání vyrábět externě. Bývá to levnější,“ dodal Šíma. Přesné částky nikdo neuvedl.

Zdeněk Šámal trvá na tom, že by podobný pořad měl být napříště plně v dramaturgii ČT. „Musejí na něm pracovat její zaměstnanci a ČT pak garantuje výsledek,“ říká šéf zpravodajství. Během jara chce s kolegy vytvořit obdobný týdeník.

S Milošem Čermákem by Šámal rád spolupracoval dál, výhrady má k Milanu Šímovi. Také proto, že některé reportáže týkající se Evropské unie prý dotoval Odbor pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády. „Uzavřeli jsme s tvůrci smlouvu na čtyři pětiminutové reportáže v rámci Bez obalu, kvůli jeho vysoké sledovanosti jsme jej měli za ideální pro debatu o EU,“ potvrzuje zástupce vedoucí odboru Ivo Hlaváč.

Vyznění prvních dvou částí odvysílaných na konci října bylo však prý spíše zmatečné, než aby problematiku osvětlilo. „Spolupráci jsme v polovině listopadu po dohodě rozvázali,“ řekl LN Ivo Hlaváč. Jak dodal, prvotní impuls i podnět k ukončení spolupráce vzešel od tvůrců. Podle Milana Šímy to bylo jinak. „Zmíněný odbor nám nabídl, zda nechceme natočit několik debat o EU, že by na to přispěli. Pro nás to totiž znamenalo zvýšené náklady, museli jsme točit původní záběry, jinak používáme archivní. Informovali jsme o tom ČT, a když jsme zjistili, že se to vedení nezamlouvá, kontrakt s odborem jsme zrušili. Za dva uvedené díly jsme žádné peníze nedostali,“ tvrdí Šíma. „Je to pravda, nic nám nefakturovali,“ potvrzuje Ivo Hlaváč.

Co bude dál Milan Šíma si nyní další spolupráci s ČT představit nedokáže ani nechce. Miloš Čermák bude podle svých slov spolupracovat s každým, kdo mu nabídne práci, která ho baví jako ta v Bez obalu. „S ČT jsem se nerozešel, neboť jsem se s ní ani nikdy nesešel. Jiřího Janečka jsem osobně neviděl deset let, se Zdeňkem Šámalem jsem se za poslední tři roky pracovně setkal čtyřikrát,“ konstatoval Čermák.