Klaus připomněl, že pro zákon, kvůli němuž se dostal do sporu s premiérem Jiřím Paroubkem, hlasovalo 86 poslanců. "I kdybych jako prezident neměl v této věci jednoznačný a vyhraněný názor, trval bych na tom, že takto zásadní zásah do právní úpravy mezilidských, a dokonce partnerských a intimních vztahů lidí musí podpořit většina poslanců, čili že zákon musí dostat alespoň většinu 101 hlasů," uvedl Klaus.
"Je to tragické rozhodnutí středověkého monarchy, nikoliv prezidenta vyspělého demokratického státu v jednadvacátém století," řekl Jiří Hromada z Gay iniciativy. Prezident podle něj své veto zdůvodnil účelově a postavil se proti vůli většiny občanů. "Ten zákon je na společenskou objednávku, není to špatný zákon a je ve veřejném zájmu, aby tak jako v ostatních demokratických zemích okolo nás vstoupil v život," dodal.
Kvůli zákonu se Klaus dostal do sporu s premiérem Jiřím Paroubkem. Ten ho vyzval, aby normu podpořil. Pro případ, že ji hlava státu vetuje, ale Paroubek začal již hledat politickou
podporu pro její přijetí.
Zákon považuje za špatný. Rozšiřuje podle něj "oblast státních zásahů do lidských životů. "To je přímým opakem liberalizace," dodal. Vyzval k diskusi o obsahu zákona. Doufá, že
debata ve sněmovně nebude jen formální a "nebude probíhat ve stínu nátlaku stranických grémií na jednotlivé poslance".
Ústavní právník Václav Pavlíček považuje Klausovo rozhodnutí za správné. "Není důvod, aby byla partnerství homosexuálních partnerů postavena na roveň rodiny," řekl. Pokud by byla úprava schválena, musela by se v zájmu zachování rovnosti týkat také heterosexuálů, tvrdí profesor.
Ministr spravedlnosti Pavel Němec naopak s Klausovým rozhodnutím nesouhlasí. Legislativa
podle něj stále ponechává některé výsadní oblasti tradiční rodině. "Zákon o registrovaném partnerství neposkytuje homosexuálním či lesbickým párům žádná privilegia, ale naopak
jejich postavení částečně zrovnoprávňuje," uvedl.
Za dobu svého působení v čele státu vetoval Klaus 19 zákonů. V minulosti varoval před nadužíváním této možnosti. Dnešní veto ale označil za svoji povinnost.
|
Dokument: Prezident vysvětluje své veto |
"Je to tragické rozhodnutí středověkého monarchy, nikoliv prezidenta vyspělého demokratického státu v jednadvacátém století," řekl Jiří Hromada z Gay iniciativy. Prezident podle něj své veto zdůvodnil účelově a postavil se proti vůli většiny občanů. "Ten zákon je na společenskou objednávku, není to špatný zákon a je ve veřejném zájmu, aby tak jako v ostatních demokratických zemích okolo nás vstoupil v život," dodal.
Kvůli zákonu se Klaus dostal do sporu s premiérem Jiřím Paroubkem. Ten ho vyzval, aby normu podpořil. Pro případ, že ji hlava státu vetuje, ale Paroubek začal již hledat politickou
podporu pro její přijetí.
Zákon považuje za špatný. Rozšiřuje podle něj "oblast státních zásahů do lidských životů. "To je přímým opakem liberalizace," dodal. Vyzval k diskusi o obsahu zákona. Doufá, že
debata ve sněmovně nebude jen formální a "nebude probíhat ve stínu nátlaku stranických grémií na jednotlivé poslance".
Ústavní právník Václav Pavlíček považuje Klausovo rozhodnutí za správné. "Není důvod, aby byla partnerství homosexuálních partnerů postavena na roveň rodiny," řekl. Pokud by byla úprava schválena, musela by se v zájmu zachování rovnosti týkat také heterosexuálů, tvrdí profesor.
Ministr spravedlnosti Pavel Němec naopak s Klausovým rozhodnutím nesouhlasí. Legislativa
podle něj stále ponechává některé výsadní oblasti tradiční rodině. "Zákon o registrovaném partnerství neposkytuje homosexuálním či lesbickým párům žádná privilegia, ale naopak
jejich postavení částečně zrovnoprávňuje," uvedl.
Za dobu svého působení v čele státu vetoval Klaus 19 zákonů. V minulosti varoval před nadužíváním této možnosti. Dnešní veto ale označil za svoji povinnost.
