Jak dnes uvedl v pořadu Press Klub rozhlasové stanice Frekvence 1, uznání si Gottwald zaslouží i to, že mimo jiné i v roce 1948 Gottwald postupoval "čistě ústavně". Představitelé KSČM ale v nazírání na Gottwalda jednotní nejsou, od řady komunistů zaznívá kritika zejména kvůli jeho působení po roce 1948.
Gottwald, od jehož narození dnes uplynulo 110 let, řídil komunistickou stranu od konce 20. let, kdy pod jeho vedením prošla procesem takzvané bolševizace - to znamená plného podřízení Sovětskému svazu a jeho komunistické straně. V roce 1946, kdy komunisté v českých zemích vyhráli parlamentní volby, se Gottwald stal premiérem.
V únoru 1948 KSČ pod jeho vedením vyhrála vnitropolitický mocenský boj a na více než 40 let zavedla v Československu systém vlády postavený na vedoucí úloze komunistické strany
a pronásledování jejích odpůrců. V letech 1948 až 1953 byl Gottwald prezidentem Československa.
Filip dnes řekl, že by chování Gottwalda po roce 1948 nenazval zločinným.
"Určitě bych to nenazval chováním zločince. To kdybych takhle měl posuzovat řadu historických osobností, tak bych musel jako zločince označit i řadu současných politiků," řekl, přičemž zmínil například politiky USA. Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček oceňuje zejména politiku KSČ v čele s Gottwaldem v období 30. let a v době nacistické okupace. "Osobně si myslím, že 50. léta a podíl Gottwalda na nich jsou věci neoddiskutovatelné, jsou to věci odsouzeníhodné," uvedl v minulých dnech Grebeníček.
V době, kdy byl Gottwald prezidentem, začaly v Československu politické procesy proti odpůrcům komunistického režimu. Podle informací Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu bylo v Československu v době komunistické totality z politických důvodů popraveno 234 lidí. Známý je mimo jiné případ předúnorové národně socialistické političky Milady Horákové, která byla ve vykonstruovaném procesu popravena v roce 1950.
Gottwald nevyhověl žádostem o milost pro Horákovou a podepsal rozsudek. Za podpis rozsudku nad Horákovou Gottwalda ostře kritizuje například místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Gottwald podle něj nebyl tím, kdo stranu povznesl k největším vítězstvím.
Filip v pořadu Press Klub Frekvence 1 rovněž uvedl, že Gottwald se ve 30. letech a v době kolem druhé světové války choval v souladu s ústavou. "Jeho postup ve 30. letech, postup ve válce, postup po válce, po roce 1946, nakonec i v roce 1948 byl čistě ústavní. Dokonce ústavně čistší než jiné postupy v historii České republiky. A to si myslím, že si zaslouží
minimálně uznání," soudí Filip.
Gottwald, od jehož narození dnes uplynulo 110 let, řídil komunistickou stranu od konce 20. let, kdy pod jeho vedením prošla procesem takzvané bolševizace - to znamená plného podřízení Sovětskému svazu a jeho komunistické straně. V roce 1946, kdy komunisté v českých zemích vyhráli parlamentní volby, se Gottwald stal premiérem.
V únoru 1948 KSČ pod jeho vedením vyhrála vnitropolitický mocenský boj a na více než 40 let zavedla v Československu systém vlády postavený na vedoucí úloze komunistické strany
a pronásledování jejích odpůrců. V letech 1948 až 1953 byl Gottwald prezidentem Československa.
Filip dnes řekl, že by chování Gottwalda po roce 1948 nenazval zločinným.
"Určitě bych to nenazval chováním zločince. To kdybych takhle měl posuzovat řadu historických osobností, tak bych musel jako zločince označit i řadu současných politiků," řekl, přičemž zmínil například politiky USA. Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček oceňuje zejména politiku KSČ v čele s Gottwaldem v období 30. let a v době nacistické okupace. "Osobně si myslím, že 50. léta a podíl Gottwalda na nich jsou věci neoddiskutovatelné, jsou to věci odsouzeníhodné," uvedl v minulých dnech Grebeníček.
V době, kdy byl Gottwald prezidentem, začaly v Československu politické procesy proti odpůrcům komunistického režimu. Podle informací Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu bylo v Československu v době komunistické totality z politických důvodů popraveno 234 lidí. Známý je mimo jiné případ předúnorové národně socialistické političky Milady Horákové, která byla ve vykonstruovaném procesu popravena v roce 1950.
Gottwald nevyhověl žádostem o milost pro Horákovou a podepsal rozsudek. Za podpis rozsudku nad Horákovou Gottwalda ostře kritizuje například místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Gottwald podle něj nebyl tím, kdo stranu povznesl k největším vítězstvím.
Filip v pořadu Press Klub Frekvence 1 rovněž uvedl, že Gottwald se ve 30. letech a v době kolem druhé světové války choval v souladu s ústavou. "Jeho postup ve 30. letech, postup ve válce, postup po válce, po roce 1946, nakonec i v roce 1948 byl čistě ústavní. Dokonce ústavně čistší než jiné postupy v historii České republiky. A to si myslím, že si zaslouží
minimálně uznání," soudí Filip.
