"Je více o člověku a jeho svobodě než o desetinách stupně Celsia pohybu průměrných teplot," uvádí Klaus. Téma se podle něj v poslední době stalo symbolem zápasu pravdy proti propagandě. Problematika globálního oteplování spočívá víc ve vědách společenských než přírodních.
| Z knihy "Modrá, nikoli zelená planeta" |
|
Pokusy „poroučet větru a dešti“ byly vždy nákladné, neúčinné a lidskou svobodu likvidující. Environmentalisté nemohou dopadnout jinak. Zvýšení hladiny moří může být hrozivé pro obyvatele tichomořského ostrůvku, ale zvýšení teploty může vést k tomu, že bude obyvatelná obrovská část Sibiře, která je rozlohou mnohotisíckrát větší. Sice pod vodou zmizí pár ostrůvků v oceánu, ale zas rozmrzne Sibiř; levnější ovoce a zeleninu si bude moci dovolit více lidí, takže jich pak bude míň umírat na rakovinu; nebude tolik lidí umrzat, zatímco vedra jich tolik neskolí. |
Podle klimatologa Jana Pretla prezident odkazuje na zdroje, které jsou mu blízké. Nadřazuje ekonomii nad ekologií, kterou jako vědu neuznává, myslí si Pertl.
Souhlasí však s prezidentem, že lidstvo nemá bez rozmyslu enormně investovat do snížení emisí. Problém globálního eteplování ale podle klimatologa existuje a zpochybnovat ho, je zavádějící.
Přes nesouhlas s některými pasížemi knihu ocenil i klimatolog Radim Tolasz. "Udělal jen to, že se vědomě postavil na druhou stranu a vytáhl přitom všechny možné protiargumenty... diskusi o tématu schválně vyvažuje. A to může být užitečné," řekl Mladé frontě Dnes.
Oba klimatologové se ale shodli, že pro prezidenta a lidstvo může být změna teploty o 0,6 stupně Celsia zanedbatelná, pro přírodu a Zemi ale ne.
VÍCE v ZÍTŘEJŠÍCH LN