„Vláda by měla určit, jaký veřejný zájem na Šumavě převažuje,“ řekl LN Zahradník. Tím, že ministerstvo životního prostředí podle něj vychází vstříc zastáncům divoce rostoucího lesa bez zásahu člověka, zase ohrožuje údajně zájmy ochrany přírody, dané zákonem.
Pokud se totiž, jak tvrdí Zahradník a mnozí další politici, nebudou na naprosto celé Šumavě likvidovat polomy po lednovém orkánu Kyrill, rozmnožený lýkožrout může napadnout i zdravý porost v okolí a způsobit jeho uschnutí. „Což se samozřejmě dotýká i zájmů lesníků, zemědělců i podnikatelů v cestovním ruchu,“ tvrdí Zahradník. Zastupitelé proto podle něj žádají vládu, aby speciálním zákonem určila dlouhodobou budoucnost šumavského národního parku a vymezila nejdůležitější priority. „O tak důležité věci nemůže rozhodovat jen jedno ministerstvo,“ domnívá se Zahradník Podobně se před více než dvaceti lety postavila k sousednímu Národnímu parku Bavorský les bavorská pravicová vláda. Ta jako celek rozhodla o tom, že se část rozlohy rezervace ponechá přirozenému vývoji, v jehož rámci se nebudou likvidovat ani stromy napadené kůrovcem. Toto rozhodnutí nikdy nebylo zpochybněno. Při dalším plánovaném rozšiřování bezzásahových zón, tvořících dnes 48 % Bavorského lesa, už si ale obce na základě shody s vládou stanovily loni podmínku, že se divoká příroda nebude rozšiřovat bez jejich souhlasu. „Na Šumavě by dnes mělo zůstat bez zásahu 18 % rozlohy parku, a to především ve vysokých nadmořských výškách, kde nemají šanci na růst jiné dřeviny než smrk,“ řekl LN mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub. Na jiných místech se ale podle něj kalamita úspěšně likviduje. Ministr Bursík přitom už dříve uvedl, že právě následky lednového orkánu ukazují větší odolnost přirozeně rostoucího lesa proti lesu, uměle vysazenému člověkem. Dřívější kácení také podle něj otevřelo na mnoha místech cestu větru.
Pokud bude vláda jednat o tom, zda vyhoví požadavku jihočeských zastupitelů na převzetí vládní odpovědnosti za stav Šumavy, jednání určitě nebude jednoduché. Zelení souhlasí s ponecháním části parku přirozenému vývoji, lidovci jsou rozděleni, zástupci ODS stejně jako třeba prezident Klaus dosud až na malé výjimky tvrdili, že les se bez zásahu člověka prostě neobejde.
Pokud se totiž, jak tvrdí Zahradník a mnozí další politici, nebudou na naprosto celé Šumavě likvidovat polomy po lednovém orkánu Kyrill, rozmnožený lýkožrout může napadnout i zdravý porost v okolí a způsobit jeho uschnutí. „Což se samozřejmě dotýká i zájmů lesníků, zemědělců i podnikatelů v cestovním ruchu,“ tvrdí Zahradník. Zastupitelé proto podle něj žádají vládu, aby speciálním zákonem určila dlouhodobou budoucnost šumavského národního parku a vymezila nejdůležitější priority. „O tak důležité věci nemůže rozhodovat jen jedno ministerstvo,“ domnívá se Zahradník Podobně se před více než dvaceti lety postavila k sousednímu Národnímu parku Bavorský les bavorská pravicová vláda. Ta jako celek rozhodla o tom, že se část rozlohy rezervace ponechá přirozenému vývoji, v jehož rámci se nebudou likvidovat ani stromy napadené kůrovcem. Toto rozhodnutí nikdy nebylo zpochybněno. Při dalším plánovaném rozšiřování bezzásahových zón, tvořících dnes 48 % Bavorského lesa, už si ale obce na základě shody s vládou stanovily loni podmínku, že se divoká příroda nebude rozšiřovat bez jejich souhlasu. „Na Šumavě by dnes mělo zůstat bez zásahu 18 % rozlohy parku, a to především ve vysokých nadmořských výškách, kde nemají šanci na růst jiné dřeviny než smrk,“ řekl LN mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub. Na jiných místech se ale podle něj kalamita úspěšně likviduje. Ministr Bursík přitom už dříve uvedl, že právě následky lednového orkánu ukazují větší odolnost přirozeně rostoucího lesa proti lesu, uměle vysazenému člověkem. Dřívější kácení také podle něj otevřelo na mnoha místech cestu větru.
Pokud bude vláda jednat o tom, zda vyhoví požadavku jihočeských zastupitelů na převzetí vládní odpovědnosti za stav Šumavy, jednání určitě nebude jednoduché. Zelení souhlasí s ponecháním části parku přirozenému vývoji, lidovci jsou rozděleni, zástupci ODS stejně jako třeba prezident Klaus dosud až na malé výjimky tvrdili, že les se bez zásahu člověka prostě neobejde.