Historik a překladatel Lukeš působil téměř čtyřicet let na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl profesorem. V 60. letech řídil redakci časopisu Divadlo. V letech 1985 až 1989 vedl činohru Národního divadla v Praze. Po listopadu 1989 byl nejprve členem české vlády, později mimo jiné předsedou Rady Národního divadla a Rady Mezinárodního divadelního festivalu Plzni.
"Jeho odchod je pro českou kulturu ztrátou tak velkou, že ji lze jen těžko pojmenovat," reagoval na zprávu ředitel Národního divadla Ondřej Černý. Lukeš byl podle něho klíčovou osobou české teatrologie i českého divadla a jeho působení ve vedení činohry Národního divadla v polovině osmdesátých let předznamenalo listopad 1989. "Byl nesmírně vzdělaný a inteligentní, jeho divadelní kritiky a eseje nemají v Čechách konkurenci. Já osobně jsem e od něj naučil mnoho," dodal Černý.
Lukeš se narodil 14. prosince 1933. Jako překladatel se věnoval zejména starému a modernímu anglickému a americkému dramatu. Byl také autorem esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle, Eugenu O'Neillovi a o teorii dramatu. Posledních jedenáct let byl redaktorem časopisu Svět a divadlo.
"Jeho odchod je pro českou kulturu ztrátou tak velkou, že ji lze jen těžko pojmenovat," reagoval na zprávu ředitel Národního divadla Ondřej Černý. Lukeš byl podle něho klíčovou osobou české teatrologie i českého divadla a jeho působení ve vedení činohry Národního divadla v polovině osmdesátých let předznamenalo listopad 1989. "Byl nesmírně vzdělaný a inteligentní, jeho divadelní kritiky a eseje nemají v Čechách konkurenci. Já osobně jsem e od něj naučil mnoho," dodal Černý.
Lukeš se narodil 14. prosince 1933. Jako překladatel se věnoval zejména starému a modernímu anglickému a americkému dramatu. Byl také autorem esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle, Eugenu O'Neillovi a o teorii dramatu. Posledních jedenáct let byl redaktorem časopisu Svět a divadlo.