Léčba klimatu prostřednictvím masového zavádění biopaliv může být nakonec horší než nemoc, kterou chtějí biopaliva vyléčit. K takovému závěru dospěla poslední studie expertního týmu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle expertů totiž pěstování a zpracování plodin pro biopaliva nejen přispívá ke zdražování potravin, ale především poškozuje životní prostředí možná ještě víc než těžba a spalování ropy. Se závěry studie paradoxně souhlasí i některé ekologické organizace, včetně českých. Evropská unie přitom plánuje, že v roce 2010 překročí podíl rostlinných složek v pohonných látkách pro automobily 5,7 %, a v roce 2020 dosáhne dokonce desetiprocentního podílu. V Česku se od září prodává nafta s průměrně dvouprocentní příměsí řepkového metylesteru, od ledna příštího roku se pak začnou přidávat do benzinu 2 % biolihu.
„Aby Evropa zvýšila podíl biosložky v palivech na deset procent, musely by se plodiny pro biopaliva pěstovat na celé třetině všech zemědělských ploch EU,“ píše se v expertní zprávě OECD. Například v Rakousku, velikostí srovnatelném s Českem, by to znamenalo, že se velikost plochy pro pěstování řepky olejné, kukuřice či obilovin musí zvýšit o 400 000 hektarů. „To z praktického hlediska prostě není možné,“ řekl Wolfgang Pirklhuber, mluvčí rakouských Zelených pro oblast zemědělství. Dokonce i rakouské hnutí Greenpeace se ze stejného důvodu obává, že snaha o vyšší produkci biopaliv se zajištěným odbytem povede k celosvětové snaze přeměnit rozsáhlé plochy lesů, deštných pralesů či luk na lány s obilím či řepkou. To může mít katastrofální důsledky pro ekosystém a faunu, stejně jako pro změny klimatu, pro zvířata a ptáky. „Pro globální klima jsou totiž nesmírně důležité právě pozemky, které nejsou využívané k zemědělské činnosti,“ uvedl mluvčí rakouských Greenpeace Jurrien Westerhof.
Biopaliva produkují skleníkové plyny
Podobný názor mají i mnozí čeští ekologové. „Mnohem účelnější by bylo podobné rozšíření ploch pro pěstování biomasy, využitelné k přeměně na tepelnou energii,“ tvrdí Petr Holub, energetický expert Hnutí Duha. Pěstování různých druhů dřevin, určených ke spálení, není pro krajinu a ekosystém zdaleka tak devastující jako například rozlehlé lány kukuřice či řepky, ovlivňující mimo jiné vodní režim a propustnost půdy.
Řada odborníků navíc upozorňuje, že ani produkce biopaliv, když se do ní započte i přeměna zemědělské půdy, doprava a především samotná výroba, se neobejde bez vypouštění skleníkových plynů.
Švýcarský vědecký institut pro výzkum materiálů (EMPA), který zkoumal „ekologické“ účinky různých druhů rostlinných příměsí pro pohonné hmoty, dospěl dokonce letos v únoru k překvapivému závěru, že jen tři druhy biopaliva jsou z -celkového pohledu pro ovzduší méně škodlivé než benzin a nafta. Jedná se údajně o ethanol z brazilské cukrové třtiny, ethanol jako vedlejší produkt při získávání celulózy a výroba biodiselu ze zvířecích exkrementů a starého stolního oleje. U dalších druhů takzvaných biopaliv je jejich ekologický účinek, alespoň podle závěrů švýcarských vědců, velmi sporný.