LN Jak k tomu setkání došlo?
Po ránu přijely sociální pracovnice, které nám nabídly možnost vidět se s „druhou stranou“. Schůzku domluvily na 14. hodinu v Jihlavě. Tatínek s maminkou naložili malou a odjeli směr Jihlava. Samozřejmě, že se těšili a bylo na nich vidět, že jsou šťastní.
LN Víte, jak proběhne výměna?
Ne, ne, ne, to nevíme, žádné podrobnosti. Postupně k nám chodily sociální pracovnice, aby si ověřily, jestli je malá v pohodě, v jakých podmínkách vyrůstá. Ve středu nám teprve řekly, že pojedou za těmi druhými, ale víc jsme nevěděli. Ale že to tak je, je perfektní. Jinak nového není nic.
LN Jak celá „zápletka“ vznikla?
Bylo to podivné. Táta se vždycky dívá, jestli je mu dcera podobná - a nám se to nezdálo. Navíc když byla švagrová na ultrazvuku, tak jí doktorka řekla, že to dítě bude větší, že bude mít asi tři a půl kila. Po porodu řekli, že holčička váží 3,30 kilogramu. Ale druhý den přišli s tím, že se spletli, že váží 2,65. Bylo nám to divné. Nicméně, když mamince dají dítě, tak ty věci už dál neřeší. Když přivezli miminko domů, nebylo nic poznat, ale jak rostla, tak jsme neviděli žádné rodinné genetické znaky. A ta záměna s váhou byla impuls, že jsme začali podnikat nějaké kroky.
LN Není ale deset měsíců dlouho?
Nebylo jednoduché švagra přesvědčit. Bral holčičku jako svoje dítě. Nechtěl o genetické zkoušce ani slyšet. Tak jsem si řekl, že to jinak nepůjde než přes alkohol. Tak jsem ho opil - a dali jsme si slovo jako chlapi. Domluvili jsme se, že do toho půjdeme. Objednáme testy. Dávali jsme to nějaké pražské firmě, která to nechala dělat v Americe. Pak přišly výsledky, že není otec - to ještě zvažoval, že ženě odpustí a že s tím bude žít dál.
Ale ona tvrdila, že nemůže být jiný otec. Zažádali jsme soud o popření otcovství a mateřství a následovaly další testy, které potvrdily, že není matkou. Byl to šok. Švagr jezdí s kamionem, museli ho vystřídat, byl úplně vyřízený, když se to dozvěděl. Určitě chce zpátky své dítě, asi jako každý táta. I když má tu druhou malou moc rád. On by dneska bral asi obě dvě dcery, ale to samozřejmě nepůjde. Doufáme, že rodiny zůstanou přáteli, že budou jako teta a strejda. To by bylo nejsolidnější řešení, aby to těm malým co nejméně ublížilo.
