Poslanci čekali na to, až bude reforma vyhlášena ve Sbírce zákonů, což podmínka podání ústavní stížnosti.
ČSSD napadá jednak obsah reformy, ale i formu, jakou byla předložena, a způsob, jakým se projednávala v Poslanecké sněmovně a Senátu. Jelikož jsou sociální demokraté přesvědčeni, že už samotný způsob projednávání byl protiústavní, žádají o zrušení reformy jako celku.
Vadí jim především takzvaný komplexní pozměňovací návrh premiéra Mirka Topolánka o rozsahu více než šesti desítek stran. Neústavnost spatřují v tom, že ho neměly možnost projednat sněmovní výbory a nemohla k němu být vedena rozprava. Premiér ho podle Haška předložil záměrně protiústavně. Za nevídané považují to, že Senát, ve kterém má většinu vládní ODS, rozhodl přes odpor opozice, že se reformou nebude vůbec zabývat.
Pokud jim Ústavní soud nevyhoví a reformu jako celek nezruší, pak budou požadovat, aby zrušil alespoň všechno to, co nesouvisí s daňovou částí reformy.
Návrh reformy je podle Haška chaotický a těžko se v něm vyznají právníci natož občané. "Je zcela zřejmé, že vláda tu práci odflákla," dodal. Finanční reformu, kterou koalice prosadila s pomocí bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kritizují kromě opozičních stran také odbory i někteří ekonomové. Zcela spokojen s ní nebyl ani prezident Václav Klaus, přesto ji podepsal.
Zákon je rozsáhlým souborem změn, které od příštího roku nastanou v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. Podle vlády má tato první etapa reformy veřejných financí zastavit zadlužování země.