Zákon totiž zakazuje, aby radní dohlížející na činnost Českého rozhlasu vykonávali jakékoli funkce v politických stranách či veřejné správě. Kudrys šel letos v červnu do Rady Českého rozhlasu přímo z funkcí zastupitele na Praze 5 a tamního předsedy okresní buňky ČSSD. „Zákonu učiním zadost,“ řekl tehdy LN v reakci na otázky, zda se funkcí s příchodem do rady vzdá.
Po čtyřech měsících však Kudrys opouští rozhlasovou radu. "Tu funkci složil," potvrdil dnes LN předseda sněmovní mediální komise, poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. „Důvod byl ten, že on byl ve střetu zájmů. Měl funkce ve veřejné správě,“ přiblížil poslanec ODS a místopředseda mediální komise Petr Pleva obsah Kudrysova rezignačního dopisu, který podle Plevových slov dorazil do sněmovny včera.
Vítězslav Jandák uvedl, že důvodem Kudrysovy rezignace byla "neslučitelnost ohledně toho, že pracuje v nějaké bezpečnostní komisi". Na internetových stránkách Úřadu Městské části Prahy 5 je Milan Kudrys stále uváděn jako zastupitel, člen Kontrolního výboru, tří komisí a právě i jako uvolněný předseda Bezpečnostního výboru.
"Jsme informováni, že měl podat rezignaci do Poslanecké sněmovny, řekl nám to pan předseda rady," řekla LN místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu a její mluvčí Dana Jaklová. Milana Kudryse se LN zatím nepodařilo telefonicky zastihnout.
Televizní rada také nekompletní
Neúplná není ani Rada České televize, která od května zasedá pouze ve dvoutřetinovém obsazení. Pěti radním z patnáctičlenného kontrolního orgánu před létem skončil mandát, poslanci však jejich nástupce dosud nezvolili.
V červnu totiž sněmovna hlasy komunistů, řady sociálních demokratů a poslankyně Strany zelených Kateřiny Jacques odmítla schválit výroční zprávu o činnosti České televize, kterou poslancům každoročně předkládá právě Rada ČT. „Proto si myslím, že by bylo rozumné počkat s volbou nových členů rady až na dokončení projednávání zpráv o činnosti České televize,“ řekl tehdy Petr Pleva.
Pokud poslanci neschválí ani další výroční zprávu kontrolního orgánu ČT, může to otevřít cestu k odvolání celé rady. Podle ČTK by na probíhající schůzi měla sněmovna projednávat výroční zprávu o hospodaření České televize.
Kulturní výbor i mediální komise sněmovny však uvedený dokument doporučily ke schválení a poslanec Pleva míní, že výroční zpráva by mohla uspět i při schůzi celé sněmovny. „Očekávám, že bude přijata, a tím skončí tahle kauza,“ řekl LN.
Dodal, že odmítnutou výroční zprávou o činnosti České televize se už sněmovna zřejmě zabývat nebude, protože po neschválení nepřipojila žádné usnesení ve smyslu, aby Rada ČT zprávu přepracovala a znovu předložila. Podle Plevy by tak poslanci mohli doplnit televizní radu zvolením pěti nových členů už na své další schůzi, v listopadu.
V nynější volbě se o místo v radě ucházejí i někteří bývalí politici – například někdejší poslanci ČSSD Jitka Kupčová a Miloslav Kučera, bývalý senátor za ODA Josef Jařab či dramatik a exposlanec ODS Milan Uhde.
Senátoři navrhují volit rady jinak
Způsob volby rad veřejnoprávních médií minulý týden navrhla změnit senátní mediální komise vedená senátorem za ODS Jiřím Oberfalzerem.
S výjimkou Rady ČTK by nový systém zachoval šestileté funkční období radních a průběžnou obměnu třetiny členů rad každé dva roky. Rada ČT má zůstat patnáctičlenná, rovněž patnáct členů má mít dnes devítičlenná Rada ČRo, sedmičlenná Rada ČTK se má rozrůst o dva další radní.
Hlavní změna navržená senátory se dotýká výběru kandidátů a jejich následné volby. Radní dnes do funkce navrhují občanské a zájmové organizace a sdružení, a následně je volí poslanci. Privilegium volit radní si navzdory dřívějším snahám o změnu drží poslanecká sněmovna od doby, kdy Senát ještě neexistoval, dodnes.
Senátoři teď plánují zavést tzv. „dvojnožku“, tedy volbu radních jak dolní, tak horní komorou parlamentu. Do televizní a rozhlasové rady by tak každé dva roky volili poslanci tři členy, senátoři dva, do Rady ČTK by poslanci vybírali šest členů, senátoři tři. Zároveň by obě komory měly před volbou právo omezit množinu společenských organizací, které by mohly kandidáty navrhovat.
„Princip značně diverzifikuje riziko voleb podle politického klíče dle politické situace v konkrétní okamžik,“ tvrdí senátoři. Tím, že složení „volitelů“ bude ovlivněno více volbami – nejen do sněmovny, ale i častějšími senátními – má být „zajištěna větší míra stability“ mediálních rad a „větší reprezentativnost“ jejich složení.
Letošní iniciativa senátorů vznikla podle senátora Oberfalzera v rámci dlouhodobějších úvah, jak systém volby rad zlepšit. „Ten současný nepovažuji za úplně dokonalý,“ řekl minulý týden LN.
Jiří Oberfalzer si uvědomuje, že bez podpory v poslanecké sněmovně by senátní návrh perspektivu neměl, a nyní plánuje zahájit vyjednávání v neformální rovině. „Abychom přinejmenším zajistili, že se o tomto návrhu bude seriózně přemýšlet a nebude se brát jako nějaký pokus Senátu vstupovat do kompetencí Poslanecké sněmovny,“ dodal.
