Lidovky.cz

Brno shání další odpad

Evropa

  16:24
BRNO - Popelářské vlaky by mohly být jednou z novinek v likvidaci odpadů v Brně. Spalovna bude po rekonstrukci ročně potřebovat desítky vagonů plných odpadu.

Obří jáma s odpadem v brněnské spalovně nyní sotva stačí sytit jeden ze čtyř kotlů. foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Bezmála dvě a půl miliardy korun bude stát rekonstrukce brněnské spalovny komunálního odpadu. Má ale háček: není vůbec jisté, zda po jejím dokončení bude uvnitř vůbec co spalovat.

Už nyní jede spalovna na necelou polovinu svého výkonu. Zásobuje ji Brno - pro okolní obce je finančně výhodnější vozit odpad na skládky. A představitelé spalovny uznávají, že právě zajištění dostatečného přísunu odpadu bude jedním z největších problémů. „Krajský plán odpadového hospodářství počítá s tím, že by spalovna likvidovala odpady z celé jižní Moravy i z části Vysočiny. Bez toho, aby k tomu stát obce tlačil i finančně, však je situace složitá,“ přiznává brněnská radní Jana Drápalová, která je současně předsedkyní představenstva společnosti SAKO provozující spalovnu.

Překladiště mají být na nádražích, lidé se bojí zápachu
Podle krajského odpadového plánu by do zrekonstruované spalovny měly odpad vozit vlaky z několika překladišť po celém regionu. Ani odborníci samotné spalovny však zatím nemají jasno, jak by takové popelářské vlaky vypadaly. „Problém je v tom, že doprava odpadu do spalovny musí být rychlá. Nesmí dojít k rozkládání odpadků, ale v zimě třeba naopak k jejich zamrznutí, které by omezilo vykládání nákladu,“ připomíná ekoložka spalovny Jana Suzová.

Radní Drápalová čeká, že by ve vlacích odpadky jezdily slisované do velkých balíků. „Ta technologie není drahá a mnohé firmy už s ní disponují. Usnadní manipulaci s odpadem,“ poznamenala.
Představitelé zejména vzdálenějších obcí ale připomínají, že spalování je pro ně stále drahý způsob recyklace. „Nevíme, co přinesou nové zákony, ale ukládat odpad na skládky je stále levnější. Proto se u nás taky za odpad neplatí tolik jako v Brně,“ shodují se.

Pravidla Evropské unie jsou jasná: Česká republika musí snížit podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky. „Nyní se v tuzemsku na skládky dává 88 procent odpadu, osm procent se spaluje a čtyři procenta recyklují. Podíl skládek by měl výrazně klesnout,“ připomíná Suzová.

Expert Hnutí Duha pro oblast odpadů Ivo Kropáček však míní, že částka 2,4 miliardy korun, kterou má oprava spalovny stát, je příliš vysoká. „Spalování je až na chvostu hierarchie správného nakládání s odpady. Nejdříve je potřeba vůbec zabránit jejich vzniku - a pokud už vzniknou, tak biologické odpady kompostovat, ty další materiálově využít, aby nebylo potřeba těžit nové suroviny. Teprve za tím může stát energetické využití,“ připomíná. Podle něj to mělo Brno při opravě spalovny mnohem více zohlednit. „Ano, bude tam linka na třídění odpadu a další prvky, ale je to málo. U nás se vytřídí necelých dvacet procent odpadů, znám města velikosti Brna, kde tento podíl přesahuje padesát procent, například v některých částech Belgie je to až 71 procent. A při celkově nižší produkci na hlavu,“ dodává.

Na tom, aby se třídilo více druhů odpadu než dosud, mají zájem také sami obyvatelé Brna. Vyplynulo to z nedávné ankety v metropoli věnované právě separaci odpadu. „Dokud ale nebude v provozu nová dotřiďovací linka, nebude to možné,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander. Podle něj ale město kromě toho například připravuje projekt, který by měl usnadnit Brňanům individuální kompostování odpadu. Lidé, kteří budou chtít tímto způsobem zužitkovat svůj odpad, by například mohli od města dostávat příspěvek na pořízení kompostéru.

Oprava spalovny přijde do roku 2010 na 2,4 miliardy
Osmnáct let stará brněnská spalovna má nyní tři kotle a plánovanou kapacitu asi 240 tisíc tun. Kapacita zařízení po rekonstrukci za 2,4 miliardy korun mírně klesne, bude ale odpad nejen spalovat, ale s jeho pomocí také dodávat teplo do domů a firem i vyrábět elektřinu. Obnova se podle Drápalové dotkne téměř celé spalovny včetně čisticího stupně. „Podstatné je, že poběží za provozu, nejdříve se odstraní dva současné kotle a nahradí novým a poté pojede ten a výměna čeká onen zbývající,“ popsala proces.

Podle smlouvy s firmami Siemens a CNIM by práce měly skončit v roce 2010. Termín vyžaduje i Evropská unie, která uhradí polovinu nákladů. Architekti budou hledat i formu, jak při rozsáhlé rekonstrukci alespoň částečně upravit současnou nevzhlednou podobu spalovny.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.