Jednoho z největších násilných převratů v moderních dějinách, který nastolil podle hlavního řečníka, místopředsedy strany Jiřího Dolejše, ve společnosti „civilizační, humánní a demokratické pochody“.
Mezi jeho posluchači jsou nejen současní komunističtí pohlaváři, jako je poslanec Václav Exner a šéfka pražských komunistů Marta Semelová, ale i předlistopadový generální tajemník KSČ Milouš Jakeš. Ten se objevuje na většině akcí pořádaných KSČM, ačkoliv byl ze strany vyloučen.
Naprostá většina účastníků je důchodového věku. Průměr snižuje pouze několik příslušníků Komunistického svazu mládeže (KSM). Organizace, která byla před rokem rozpuštěna rozhodnutím soudu, ale odvolala se a teď čeká na rozsudek, dorazila i s větším počtem rudých praporů.
„Dlouhodobě podporujeme komunistickou stranu a výročí VŘSR je pro nás důležité,“ řekl LN vůdce mladých komunistů Milan Krajča. Nastolit znovu socialismus je podle něj reálné a nutné. „Systém, který byl po VŘSR v sovětském bloku, představoval alternativu vůči kapitalismu,“ říká, když mu jeden z účastníků důchodového věku poklepe na rameno se slovy: „Chlapi, jste frajeři.“
Dolejš: K radikálům mám daleko
O nutnosti restaurovat socialismus mluví i Jiří Dolejš. „Ukazuje se, že svět není nejlepší místo k žití. Jsou tu četné sociální problémy a v tomto ohledu bude vyžadovat kvalitativní změnu systému.
Perspektiva socialismu bude reálná, když pro ni budeme získávat většinu lidí,“ ujišťoval své věrné. Dolejš ale platí za reformního komunistu. V jeho straně se ale zřejmě rodí radikálnější platforma, do které by mohli patřit i Václav Exner a Marta Semelová. Na nedávné konferenci 60 radikálů dokonce označili Dolejše za „experta světového sionismu“. Ze vzniku platformy si místopředseda KSČM nic nedělá.
„Mezi 80 tisíci členy strany se najdou lidé, kteří mají odlišné názory. Někteří mají například větší vztah k tradicím a vyzdvihují osobnosti typu Stalin a Gottwald. K nim se já modlit nepotřebuji, protože vnímám i jejich výrazně negativní rysy. K radikálnímu křídlu mám daleko,“ řekl LN Dolejš.
Mezi jeho posluchači jsou nejen současní komunističtí pohlaváři, jako je poslanec Václav Exner a šéfka pražských komunistů Marta Semelová, ale i předlistopadový generální tajemník KSČ Milouš Jakeš. Ten se objevuje na většině akcí pořádaných KSČM, ačkoliv byl ze strany vyloučen.
Naprostá většina účastníků je důchodového věku. Průměr snižuje pouze několik příslušníků Komunistického svazu mládeže (KSM). Organizace, která byla před rokem rozpuštěna rozhodnutím soudu, ale odvolala se a teď čeká na rozsudek, dorazila i s větším počtem rudých praporů.
„Dlouhodobě podporujeme komunistickou stranu a výročí VŘSR je pro nás důležité,“ řekl LN vůdce mladých komunistů Milan Krajča. Nastolit znovu socialismus je podle něj reálné a nutné. „Systém, který byl po VŘSR v sovětském bloku, představoval alternativu vůči kapitalismu,“ říká, když mu jeden z účastníků důchodového věku poklepe na rameno se slovy: „Chlapi, jste frajeři.“
Dolejš: K radikálům mám daleko
O nutnosti restaurovat socialismus mluví i Jiří Dolejš. „Ukazuje se, že svět není nejlepší místo k žití. Jsou tu četné sociální problémy a v tomto ohledu bude vyžadovat kvalitativní změnu systému.
Perspektiva socialismu bude reálná, když pro ni budeme získávat většinu lidí,“ ujišťoval své věrné. Dolejš ale platí za reformního komunistu. V jeho straně se ale zřejmě rodí radikálnější platforma, do které by mohli patřit i Václav Exner a Marta Semelová. Na nedávné konferenci 60 radikálů dokonce označili Dolejše za „experta světového sionismu“. Ze vzniku platformy si místopředseda KSČM nic nedělá.
„Mezi 80 tisíci členy strany se najdou lidé, kteří mají odlišné názory. Někteří mají například větší vztah k tradicím a vyzdvihují osobnosti typu Stalin a Gottwald. K nim se já modlit nepotřebuji, protože vnímám i jejich výrazně negativní rysy. K radikálnímu křídlu mám daleko,“ řekl LN Dolejš.
