V období první republiky byl Ludvík Kryl politicky organizován v Domovině spjaté s tehdejší Agrární stranou. V letech 1945–1948 byl členem sociální demokracie. Až do roku 1951 se mu dařilo plnit přísné zemědělské dodávky.
V listopadu 1952 byl však zatčen a Okresní soud v Lounech ho odsoudil pro trestné činy sabotáže a podvodu k souhrnnému trestu tří let a k náhradnímu trestu ve výši osmi měsíců, k zabavení celého majetku, zákazu pobytu ve vesnici a k odnětí občanských práv na pět let. Součástí trestu bylo i zveřejnění rozsudku v místním tisku.
Ludvík Kryl považoval trest za nespravedlivý a opakovaně zdůrazňoval, že předepsané dodávky plnil, pokud na to s pomocí syna stačil. Pokud dodávky neplnil, nešlo o záměr, a tedy ne o sabotáž. Pro tehdejší justici však byl nejdůležitější tzv. třídní princip, a tak na tuto Krylovu argumentaci nepřistoupila a poslala ho do vězení.
Ludvík Kryl prošel vězeňskými zařízeními v Libkovicích a v Plzni na Borech. Přes řadu žádostí o propuštění, respektive o prominutí zbytku trestu, si musel trest odpykat v plné výši. Propuštěn na svobodu byl 4. ledna 1956. Vrátil se ke své rodině, která se poté, co musela opustit rodinný statek, usadila v Chomutově.