Lidovky.cz

Přehradu pokrývá bílé vápno

Česko

  10:46
BRNO - Boj se sinicemi v Brněnské přehradě se už nebude odehrávat jen na papíře v kancelářích a ve zkumavkách v laboratořích. Včera poprvé vypukl přímo v terénu: Letadla začala břehy částečně vypuštěné přehrady sypat dvaceti tunami vápenné směsi.

Vodohospodáři před zimou snižují hladinu brněnské přehrady. foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Přelety letadel jen několik metrů nad bahnitými břehy sledovala spousta lidí. „To hned tak neuvidíte. Podívejte se, jak manévruje,“ popsal svůj zážitek z úzké části pod hradem Veveří David Sedláček. Přijel se na motocyklu podívat i s přítelkyní. „Viděli jsme letadla, tak nás to zajímalo,“ dodal.

Primátor města Roman Onderka včera hrdě prohlásil: „Ve středu 21. listopadu v 9 hodin začíná boj se sinicemi ve městě Brně.“ Vápenný hydrát má pomoci zmineralizovat živiny obsažené v nánosech na dně a omezit tak jejich přísun sinicím - a v důsledku také omezit samotný růst sinic usazených nyní v bahně. Podle Antonína Tůmy z Povodí Moravy by rozprašování vápenné sloučeniny mělo skončit během dneška - včera jí stihla letadla roznést přibližně polovinu, dnes přijde na řadu zbytek.

Ještě předtím vodohospodáři společně s rybáři pátrali po uvězněných rybách a škeblích, které by snížená hladina zahubila. „Některé škeble byly veliké skoro jako dlaň,“ popisoval včera složitý postup hrázný.

Vodohospodáři připomínají, že vápnění je tradiční metoda, kterou využívali i rybnikáři, když své nádrže ve vypuštěném stavu letnili. Odborník na sinice Blahoslav Maršálek však dodává, že není definitivní - nejdříve je potřeba odstranit zdroje živin. „A stále zůstávají zásoby živin na dně,“ opakuje.

Společnost Povodí Moravy, do jejíž správy přehrada patří, však zatím s odstraněním nánosů kvůli vysokým nákladům nepočítá. Experti nyní budou zkoumat, jak se vápnění projeví, a výsledek jejich bádání bude mít vliv i na další postup. Příští rok by se buď mělo vápnění opakovat ve zcela vypuštěné nádrži, nebo je budou experti aplikovat na obnažených březích s tím, že do vody umístí provzdušňovací potrubí.

Ať už budou výsledky „práškování“, jak si akci překřtili Brňané, jakékoliv, v jednom se odborníci shodují. Zázrak se stavem jedné z nejproblémovějších nádrží v Evropě udělat nelze. Zatímco letošní posyp přehrady bude stát asi dva miliony korun, na něž se složí městská a krajská pokladna, rozsáhlejší práce v příštích letech budou stát desítky až stovky milionů. Na ně budou radnice a hejtmanství žádat také státní a evropské příspěvky.

 

 


 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.