Tak popisují bývalí spolužáci a učitelé „krále zlodějů“, třiatřicetiletého Františka Procházku, kterého policie podezřívá, že v sobotu ukradl půl miliardy korun.
Procházka chodil na Základní školu U Lesa v Novém Boru. „Kamarádil jsem s ním celých osm let. Byli jsme dokonce na okresní zeměpisné olympiádě a Franta ji vyhrál. Já skončil druhý,“ vzpomíná jeden ze spolužáků. Stejně jako všichni ostatní nechce zveřejnit své jméno.
Podle tohoto muže se Procházka už na základce zajímal o karate. „Znala jsem i jeho mámu, která byla zubní lékařkou na té základní škole, kam kluci chodili,“ říká maminka jednoho ze spolužáků. Podle ní byl malý František silně vázán na matku, která zhruba před pěti lety zemřela na rakovinu. „Chodila k nám na kafe. Vždycky měla z dětí radost. Nechápu, co se stalo, na Fandu mi to nesedí. Byl takovej hodnej,“ dodává žena.
Podle ní je dobře, že se Procházkova maminka dnešních dnů nedožila. „Nesla by to velice špatně. Vždy všechno okolo syna i dcery prožívala. Byli na sebe hodně vázaní,“ dodává žena. Právě rozvod Procházkových rodičů před osmi lety stál za tím, že se „král zlodějů“ přestal bavit se svým otcem.
Procházkův otec si totiž našel mladší ženu a se svou manželkou, matkou Františka, se rozešel. „Od té doby se spolu moc nebavili. Fanda i jeho sestra mu to měli za zlé,“ vypráví žena. „Několik let po rozvodu jí našli rakovinu a umřela.“
Žalující jedničkář a záškolák
Její slova o silné fixaci na maminku potvrzuje i Františkova spolužačka ze základní školy. „On byl jedničkář, a když jsme ho zmlátili, tak běžel okamžitě žalovat mamince. Byl to samotář, nějak do naší třídy nezapadl. Jednak proto, že byl jedničkář, a taky kvůli tomu, že dost žaloval. K učitelům se choval velmi dobře,“ říká bývalá spolužačka.
František Procházka se však se svými bývalými spolužáky moc nestýkal. Nejezdil ani na tradiční třídní srazy se základní školou a později ani s českolipským gymnáziem. Podle všeho asi ani nebyl tak vzorným studentem, jak ho popisují spolužáci. Tehdejší učitel tělocviku na gymnáziu a dnešní ředitel Stanislav May na něj vzpomíná takto: „Měl ve třetím ročníku dvojku z chování. Bylo to, myslím, za zameškané hodiny. Nijak zvlášť ale nevynikal ani nevyčníval.“
Podle něj byl Procházka fyzicky velmi zdatný. „Sportovně byl všeobecně nadaný,“ říká May. Podle některých spolužáků se na gymnáziu věnoval karate. V České Lípě Procházka maturoval v roce 1993.
Co dělal od té doby, není příliš jasné. Většině spolužáků zmizel z dohledu, jen občas ho někdo zahlédl v rodném městě. „Viděla jsem ho tady po Boru. Když jsme se potkali, tak se hlásil, bavil se, ale nikdy nikoho neotravoval. Měl asi svůj život. Co umřela jeho maminka, tak tady nebyl tolik vidět. Znám jeho rodiče a sestru a to jsou strašně hodní lidé, ale myslím, že se po smrti jeho maminky moc nestýkali,“ vykládá další spolužačka. Na fotografiích zveřejněných policií Procházku všichni poznali.
„Nechtěl jsem tomu věřit. Znal jsem ho na základce fakt dobře a tohle by mě nikdy nenapadlo. Nutno říct, že tehdy měl víc vlasů a nebyl tak robustní,“ shodují se spolužáci, které LN oslovily.
