Teď se v ulicích moravské metropole objevují rozcestníky nové. Smaltované tabulky jsou dokonce poprvé v jednotném vizuálním stylu Brna a v jeho barvách - červené a bílé, propojených s doplňkovou šedou. Vychází z loga města, které před třemi lety navrhla Věra Marešová. „Nevymýšleli jsme žádné složité typy stojanů, snažili jsme se najít takové řešení, které odpovídá vizuálnímu stylu a zapadá do ulic Brna,“ řekl LN architekt Petr Hrůša z Ateliéru Brno, který projekt připravil.
Do nového orientačního systému vedení města vložilo celkem 1,6 milionu korun. „V ulicích by se mělo objevit dvacet informačních panelů s texty v češtině, angličtině a němčině - a kromě nich 37 směrovníků, navigujících na významná místa ve městě,“ upřesnil mluvčí magistrátu Pavel Žára. Instalace nových prvků má být hotova do konce letošního roku. „Hodně ale záleží na počasí, jeho nepřízeň může práce pozdržet,“ doplnil Žára. Rozhodně se prý už nebudou volně točit a mást turisty jako jejich předchůdci.
Architekti, kteří museli vybrat například vhodná místa, doporučili i úpravy tradičních tras. „Ta dosavadní z centra k vile Tugendhat vedla podél tramvajové trati. Navrhli jsme její nové vedení přes Lužánky a Schodovou ulicí, aby lidé poznali i další zajímavá místa,“ poznamenal architekt Hrůša.
Uliční cedule jsou chloubou Brna, směrovky chyběly
To, že Brnu chybí dobrý orientační systém, dlouhou dobu kritizovali například zástupci asociace průvodců. „Není to tak důležité pro organizované skupiny, spíše pro individuální turisty. Směrovky Brno potřebovalo nutně,“ poznamenala Marina Sedláková z Asociace průvodců. Podle ní však lze hledat i další inspiraci. „Například v Praze mají v dlažbě vyznačenou takzvanou stříbrnou a zlatou cestu mezi nejvýznamnějšími turistickými cíli,“ dodala. V kontrastu k tomu připomíná brněnský orientační systém v ulicích, který patří k nejdokonalejším v republice. „Název ulice je na každém domě, což ve většině měst není zvykem. Turistům stačí mapa a snadno se v Brně vyznají,“ dodala.
Výhody brněnského důkladného značení dlouhodobě připomíná jako jednu z předností města také historička Milena Flodrová. Zejména majitelé domů přitom rádi tvrdí, že by tabulky jen s čísly budovy mohly stačit - tím by ale brněnský unikát začal upadat. Právě kvůli ceně ale zatím představitelé města neuvažují, že by způsob označování ulic přizpůsobili jednotnému vizuálnímu stylu - výměna smaltovaných tabulek na domech by totiž mohla přijít až na desítky milionů korun.
Je to další pokus, ani ten ale nebude pro celé město
Směrovky, které se objevují v ulicích, jsou (snad) posledním z řady pokusů.
Grafickou podobu vůbec prvního rozsáhlejšího projektu připravil před osmi lety brněnský grafik Jan Rajlich mladší a jeho informační tabule ve městě ještě stále na několika místech slouží. „Mým úkolem byla grafika, ale vzpomínám si, že největší problém byla shoda s památkáři, kde všude mohou směrovníky stát. Aby takový systém opravdu dobře fungoval, měly by být na každé křižovatce, nakonec jsme je ale mohli umístit asi jen na sedm míst v centru,“ vzpomíná. Na rozdíl od těch nových však neobsahovaly tolik piktogramů, využívaly spíše siluety staveb. „Dohodli jsme se tehdy, že se omezíme jen na zhruba tři ty opravdu nejdůležitější,“ upřesnil Rajlich, který má právě k novým piktogramům výhrady. Jsou prý příliš drobné. I jeho následovníci přiznávají, že právě s piktogramy měli složitější situaci. Museli při výběru zohlednit i evropské standardy a zvyklosti.
Nové směrovníky zatím zůstanou především výsadou centra města. Nejvzdálenějším objektem, k němuž budou navádět, je zřejmě vila Tugendhat. Architekti navrhli například doplnění cedulek do oblasti Svrateckého údolí, chtěli by je i k Brněnské přehradě. Radnice městských částí ale nezamýšlejí nahradit směrovky, za něž v uplynulých letech zaplatily až desítky tisíc korun, za nové v jednotném brněnském stylu. Nové „brněnské“ tabule se proto začnou mimo centrum objevovat postupně, nejdříve zřejmě právě v okolí Bystrce.
Do nového orientačního systému vedení města vložilo celkem 1,6 milionu korun. „V ulicích by se mělo objevit dvacet informačních panelů s texty v češtině, angličtině a němčině - a kromě nich 37 směrovníků, navigujících na významná místa ve městě,“ upřesnil mluvčí magistrátu Pavel Žára. Instalace nových prvků má být hotova do konce letošního roku. „Hodně ale záleží na počasí, jeho nepřízeň může práce pozdržet,“ doplnil Žára. Rozhodně se prý už nebudou volně točit a mást turisty jako jejich předchůdci.
Architekti, kteří museli vybrat například vhodná místa, doporučili i úpravy tradičních tras. „Ta dosavadní z centra k vile Tugendhat vedla podél tramvajové trati. Navrhli jsme její nové vedení přes Lužánky a Schodovou ulicí, aby lidé poznali i další zajímavá místa,“ poznamenal architekt Hrůša.
Uliční cedule jsou chloubou Brna, směrovky chyběly
To, že Brnu chybí dobrý orientační systém, dlouhou dobu kritizovali například zástupci asociace průvodců. „Není to tak důležité pro organizované skupiny, spíše pro individuální turisty. Směrovky Brno potřebovalo nutně,“ poznamenala Marina Sedláková z Asociace průvodců. Podle ní však lze hledat i další inspiraci. „Například v Praze mají v dlažbě vyznačenou takzvanou stříbrnou a zlatou cestu mezi nejvýznamnějšími turistickými cíli,“ dodala. V kontrastu k tomu připomíná brněnský orientační systém v ulicích, který patří k nejdokonalejším v republice. „Název ulice je na každém domě, což ve většině měst není zvykem. Turistům stačí mapa a snadno se v Brně vyznají,“ dodala.
Výhody brněnského důkladného značení dlouhodobě připomíná jako jednu z předností města také historička Milena Flodrová. Zejména majitelé domů přitom rádi tvrdí, že by tabulky jen s čísly budovy mohly stačit - tím by ale brněnský unikát začal upadat. Právě kvůli ceně ale zatím představitelé města neuvažují, že by způsob označování ulic přizpůsobili jednotnému vizuálnímu stylu - výměna smaltovaných tabulek na domech by totiž mohla přijít až na desítky milionů korun.
Je to další pokus, ani ten ale nebude pro celé město
Směrovky, které se objevují v ulicích, jsou (snad) posledním z řady pokusů.
Grafickou podobu vůbec prvního rozsáhlejšího projektu připravil před osmi lety brněnský grafik Jan Rajlich mladší a jeho informační tabule ve městě ještě stále na několika místech slouží. „Mým úkolem byla grafika, ale vzpomínám si, že největší problém byla shoda s památkáři, kde všude mohou směrovníky stát. Aby takový systém opravdu dobře fungoval, měly by být na každé křižovatce, nakonec jsme je ale mohli umístit asi jen na sedm míst v centru,“ vzpomíná. Na rozdíl od těch nových však neobsahovaly tolik piktogramů, využívaly spíše siluety staveb. „Dohodli jsme se tehdy, že se omezíme jen na zhruba tři ty opravdu nejdůležitější,“ upřesnil Rajlich, který má právě k novým piktogramům výhrady. Jsou prý příliš drobné. I jeho následovníci přiznávají, že právě s piktogramy měli složitější situaci. Museli při výběru zohlednit i evropské standardy a zvyklosti.
Nové směrovníky zatím zůstanou především výsadou centra města. Nejvzdálenějším objektem, k němuž budou navádět, je zřejmě vila Tugendhat. Architekti navrhli například doplnění cedulek do oblasti Svrateckého údolí, chtěli by je i k Brněnské přehradě. Radnice městských částí ale nezamýšlejí nahradit směrovky, za něž v uplynulých letech zaplatily až desítky tisíc korun, za nové v jednotném brněnském stylu. Nové „brněnské“ tabule se proto začnou mimo centrum objevovat postupně, nejdříve zřejmě právě v okolí Bystrce.