„Policejnímu okresu Brno-město momentálně chybí dvě stovky lidí ze čtrnácti set, číslo se neustále mění. Třeba ke konci roku 19 lidí odejde, ale 12 nových přijmeme,“ uvedl brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Brněnský primátor Roman Onderka již nyní tvrdí, že městští strážníci suplují práci státních policistů. A může být hůř.
Policejní šéfové, přesněji ti, kteří také neodcházejí, tvrdí, že se personální krize nebojí. Jejich cílem je, aby ji běžní lidé pocítili co nejméně. Brněnský policejní ředitel Jaroslav Vaněk už dříve uvedl, že rozhodně nechce, aby se podstav projevil v ulicích. Právě „pochůzkáři“ přitom už delší dobu kralují v počtu přesčasů.
Odchody, které vrcholí, se však často týkají spíše lidí, kteří přímo v ulicích neslouží. Důvod masivního „svlékání uniforem“ je jednoduchý - po účinnosti nového služebního zákona, který vstoupil v platnost začátkem roku, se většině policistů zvedly platy a tím i základ pro výpočet výsluhy. Ta po třiceti letech už dál neroste, proto je pro většinu starších policistů nejvhodnější odejít ještě letos nebo na začátku roku příštího roku.
Například jihomoravská policejní správa, která je vůbec největším policejním útvarem v zemi s více než pěti tisíci tabulkových míst, bude od Nového roku postrádat na 513 policistů. Odchází ostatně i její ředitel Břetislav Břečka. „Jen v prosinci odejde 169 lidí, což je nejvíc za celý rok. Ztráty nám částečně vyrovnají příchozí příslušníci z cizinecké a pohraniční policie,“ uvedla mluvčí správy Jana Šípková.
Motivaci k práci u policie mají zajistit nové programy i peníze pro ty, kteří si svého kolegu sami najdou. Odměna za „soukromý nábor“ může po úspěchu uchazeče činit až pět tisíc korun na hlavu. Vlastní kampaně připravily brněnské ředitelství i krajská správa.
„Letos jsme se soustředili na oslovení studentů středních a vysokých škol. Změnil se i způsob výběrového řízení. Přibyla do něj například prezentace přibližující osudy úspěšných policistů z naší správy,“ uvedla Šípková. Vůbec největší národní náborovou kampaň příští rok připravuje policejní prezidium. Její podobu představí v únoru.
Podle šéfa policejních odborů Milana Štěpánka je jedinou výhodou současného stavu skutečnost, že kvůli podstavu zbývají peníze na přesčasy a mimořádné odměny. „Policisté si můžou vydělat víc, ale budou čelit většímu vypětí,“ upozornil Štěpánek. Vedení policie podle něj dělá vše pro to, aby počet uchazečů narůstal. „Změkčují se například požadavky na fyzickou připravenost nebo se po republice z různých hledisek posuzuje zdravotní stav uchazečů,“ podotkl Štěpánek. Jediné, kde se podle něj nedá ustoupit, jsou psychotesty. Právě tato součást výběrového řízení je pro mnohé nejzrádnější.
„Vychovat dobrého policistu trvá pět let, teď ubude zkušených kolegů, kteří by mohli nováčky zaučovat,“ upozorňuje šéf odborů. Navíc do Brna se policisté dostanou až po čase - uchazeče čekají kromě testů i rok v policejní škole a povinná praxe v Praze.
Policejní šéfové, přesněji ti, kteří také neodcházejí, tvrdí, že se personální krize nebojí. Jejich cílem je, aby ji běžní lidé pocítili co nejméně. Brněnský policejní ředitel Jaroslav Vaněk už dříve uvedl, že rozhodně nechce, aby se podstav projevil v ulicích. Právě „pochůzkáři“ přitom už delší dobu kralují v počtu přesčasů.
Odchody, které vrcholí, se však často týkají spíše lidí, kteří přímo v ulicích neslouží. Důvod masivního „svlékání uniforem“ je jednoduchý - po účinnosti nového služebního zákona, který vstoupil v platnost začátkem roku, se většině policistů zvedly platy a tím i základ pro výpočet výsluhy. Ta po třiceti letech už dál neroste, proto je pro většinu starších policistů nejvhodnější odejít ještě letos nebo na začátku roku příštího roku.
Například jihomoravská policejní správa, která je vůbec největším policejním útvarem v zemi s více než pěti tisíci tabulkových míst, bude od Nového roku postrádat na 513 policistů. Odchází ostatně i její ředitel Břetislav Břečka. „Jen v prosinci odejde 169 lidí, což je nejvíc za celý rok. Ztráty nám částečně vyrovnají příchozí příslušníci z cizinecké a pohraniční policie,“ uvedla mluvčí správy Jana Šípková.
Motivaci k práci u policie mají zajistit nové programy i peníze pro ty, kteří si svého kolegu sami najdou. Odměna za „soukromý nábor“ může po úspěchu uchazeče činit až pět tisíc korun na hlavu. Vlastní kampaně připravily brněnské ředitelství i krajská správa.
„Letos jsme se soustředili na oslovení studentů středních a vysokých škol. Změnil se i způsob výběrového řízení. Přibyla do něj například prezentace přibližující osudy úspěšných policistů z naší správy,“ uvedla Šípková. Vůbec největší národní náborovou kampaň příští rok připravuje policejní prezidium. Její podobu představí v únoru.
Podle šéfa policejních odborů Milana Štěpánka je jedinou výhodou současného stavu skutečnost, že kvůli podstavu zbývají peníze na přesčasy a mimořádné odměny. „Policisté si můžou vydělat víc, ale budou čelit většímu vypětí,“ upozornil Štěpánek. Vedení policie podle něj dělá vše pro to, aby počet uchazečů narůstal. „Změkčují se například požadavky na fyzickou připravenost nebo se po republice z různých hledisek posuzuje zdravotní stav uchazečů,“ podotkl Štěpánek. Jediné, kde se podle něj nedá ustoupit, jsou psychotesty. Právě tato součást výběrového řízení je pro mnohé nejzrádnější.
„Vychovat dobrého policistu trvá pět let, teď ubude zkušených kolegů, kteří by mohli nováčky zaučovat,“ upozorňuje šéf odborů. Navíc do Brna se policisté dostanou až po čase - uchazeče čekají kromě testů i rok v policejní škole a povinná praxe v Praze.