Podle zákona je sice má lékař poplatky vybírat, nemůže ale odmítnout péči člověku, který je nezaplatí. Pacienta naproti tomu žádné sankce nenutí k tomu, aby zaplatil. Jeho data nemůže lékař podle advokáta Milana Vašíčka předat vymáhačské firmě. Porušil by tím povinnost zachovávat lékařské tajemství.
"Postoupení pohledávky za pacientem z titulu nezaplaceného regulačního poplatku je v rozporu s povinností lékaře zachovávat lékařské tajemství," uvádí Vašíček ve Zdravotnických novinách.
Od ledna budou lidé platit 30 korun u lékaře a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost.
Na poplatky podala ČSSD ústavní stížnost, soud se jí bude zabývat nejdříve v lednu. Lidé tedy budou muset platit a lékaři budou muset vybírat. Lékaři, který to odmítne, hrozí pokuta až 50.000 korun.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) vyzval občany, aby platili. Jinak prý se stanou dlužníky a dostanou se do komplikací. Opačnou výzvu občanům vydala skupina opozičních politiků a některých osobností.
Lékařům hrozí vysoké pokuty
Pro lékaře je podle Vašíčka situace komplikovaná tím, že má ze zákona povinnost vybírat poplatky, nikoli jen je uložit. Pokutu dostane tedy i tehdy, když o poplatek požádá, ale pacient odmítne zaplatit, připomněl advokát.
Podle občanského zákoníku může firma předat pohledávku třetí osobě i bez souhlasu dlužníka. Musí k tomu ale poskytnout všechny potřebné informace, tedy jméno a příjmení dlužníka, jeho identifikační údaje, důvod vzniku pohledávky a podklady dokazující právní nárok na ni.
Zdravotníci však musejí zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu svého povolání, lékařům to ukládá i etický kodex České lékařské komory.
"Jelikož jsou lékařským tajemstvím kryty všechny skutečnosti, které se lékař při výkonu svého povolání dozvěděl, je jím bezpochyby kryta i pouhá informace, že někdo je pacientem konkrétního lékaře, tedy i fakt, že byl na určitém vyšetření a odmítl zaplatit regulační poplatek," vysvětlil Vašíček. Tento výklad podle něj odpovídá tomu, jak zmíněný problém řeší v jiných zemích EU, například v Německu.
