LN V knize Jak přestat kouřit z roku 2003 píšete, že jestliže se ve světě nezmění trend kouření, bude v roce 2020 umírat na jeho následky nikoli 4 až 5 milionů lidí ročně jako dnes, ale dvakrát tolik. Jak situaci vidíte?
Bude to možná ještě horší. Počet lidí, kteří kouří, ročně stoupá o 3 %, a to hlavně kvůli boomu kouření v Asii. Rozmach v Africe teprve přijde. V České republice se celkový počet kuřáků sice trochu snižuje, mezi dospělými kouří asi čtvrtina. Zvyšuje se ale procento kuřáků mezi 15 a 18 lety. Dnes kouří 40 % těchto mladých lidí.
LN Říkáte, že celkově počet kuřáků v Česku klesá, ale těch mladých přibývá. Zvyšuje se také počet klientů center léčby závislosti na tabáku?
Tady je pořád plno. Zájem se zvyšuje rovnoměrně s tím, jak se ve společnosti zvyšuje povědomí o tom, že kouření není jen zlozvyk, který smrdí. Lidé si začínají uvědomovat smysl věty, že kouření škodí zdraví. Nedávno jsem slyšela, že se u nás prodávají hrnečky, které obsahují olovo a kadmium, a proto je není vhodné kupovat. Vsadím se, že daleko větší dávka olova i kadmia je v cigaretách. Jen o tom nikdo neví.
LN Vy sama jste dříve také kouřila. Kdy jste začala a jak se vám podařilo skončit?
Moje první cigareta byla zapařená sparta, která kolovala mezi několika spolužačkami na gymnaziální toaletě. Nic příjemného. Ale asi jsem nebyla dost silná osobnost na to, abych zůstala nekuřákem. I na medicíně jsem měla prima spolužáky, většina z nich ale kouřila. Přestala jsem v zásadě po přednášce profesora Petráška z interny. Alespoň částečně mi došlo, co to vlastně dělám. Byla jsem sice jen příležitostný kuřák, tedy nebyla jsem závislá na nikotinu, ale i tak mi trvalo několik měsíců, než jsem se kouření úplně zbavila. Podpořil mě i manžel, který také přestal kouřit. Dnes bych kouření ráda ze života vymazala, ale bohužel to nejde. Jediný, koho moje kuřácká epizoda potěší, jsou mí pacienti. Často se ptají, zda jsem kouřila, a kladná odpověď je vždycky podpoří. Věří pak tomu, že pro ně mohu mít pochopení. Ale ono to tak ve skutečnosti není – tedy rozhodně není třeba kouřit, abychom mohli jiným pomáhat přestat. Stačí mít náležité pochopení a vědět, jak je to obtížné.
LN Co všechno vlastně cigareta obsahuje?
Cigaretový kouř obsahuje 4 až 5 tisíce látek – jmenujte cokoliv, a najdete to tam. Kadmium, olovo, radioaktivní polonium, sirovodík, čpavek, benzen, formaldehyd…
LN Které látky jsou z nich zdraví nejvíce nebezpečné?
Stovka látek obsažených v cigaretě způsobuje rakovinu, další jsou různě toxické. Těžko tedy říci, která je nejnebezpečnější. Patří mezi ně například polyhalogenové uhlovodíky nebo nitrosaminy. Ty najdeme třeba i v uzeninách, ale v cigaretě je jich tisícinásobně víc. V kouři jedné cigarety vdechne kuřák asi 10 na sedmnáctou volných radikálů.
LN Co je nejhorší vlastnost samotného nikotinu?
Jeho návykovost. Nikotin sám o sobě vlastně moc neškodí, dokonce má i pozitivní aspekty, pro které se vlastně kouří. Ve vysoké dávce je ovšem jedovatý, například v rostlinách působí jako odpuzovač hmyzu a dalších tvorů. Smrtelná dávka pro nekuřáka je asi 60 miligramů nikotinu. Ovšem skoro všichni pacienti, kteří sem chodí, do sebe z cigaret dostanou více než 60 mg nikotinu. Vydrží to, dokonce to potřebují, protože si vůči nikotinu vybudovali toleranci.
| MUDr. Eva Králíková |
| * Narodila se v roce 1956. * Vede poradnu odvykání kouření při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. * Prevenci, léčbě a kontrole kouření se věnuje od 80. let * Na fakultě se snaží i o to. aby budoucí generace lékařů byly dobře vybaveny znalostmi o léčbě závislosti na tabáku i o dalších souvislostech kouření a zdraví. |
LN Kolik je těch 60 miligramů přepočteno na cigarety?
Asi 30 až 40. Jedna cigareta sice obsahuje asi 15 mg, ale do organismu se vstřebá něco mezi 1a 3 mg. Kolik přesně, to nevíme, protože to neumíme změřit. Obsah nikotinu v cigaretě, uvedený na krabičce, většinou začíná nulou, je to nula celá něco miligramů. Například v Kanadě se ale na krabičce uvádí i obsah jiných látek (ukazuje krabičku kanadských cigaret, kde jsou uvedeny hodnoty kyanovodíku či benzenu). Především je tam rozmezí hodnot, v němž se ten obsah může pohybovat. Protože ono prakticky nezáleží na tom, co kouříte, ale jak to kouříte: kolik si dáte šluků, jak hluboko kouř vdechujete a jak dlouho jej v sobě máte. Nenajdete dva lidi, kteří by kouřili stejně. Dokonce ani jeden kuřák si po sobě nedá dvě cigarety stejně, ranní cigaretu asi vykouří intenzivněji než poslední toho dne.
LN Nápisy na cigaretách „light“ a „mild“ jsou tedy také jen trik?
Ano, právě proto to už ve státech EU nebo USA zakázali. „Lightky“ jsou totiž „konstruované“ tak, že v místě, kde filtr přechází do cigarety, se udělají dírky, jimiž přichází dovnitř vzduch. Ten ředí obsah škodlivin, který se při testování měří speciálním strojem. Jenomže živý kuřák má v těchto místech prsty a těmi si dírky zacpe. A i kdyby je při šlukování uvolnil, subtilní vrstvičky papíru už tlakem prstů splaskly. Takže kuřák „lightek“ nakonec stejně vdechuje minimálně trojnásobek toho, co je uvedeno na krabičce, resp. toho, co vykouří stroj.
LN Jak ten stroj funguje?
Nastrkáte do něj několik desítek cigaret, zapálíte je a on je vykouří způsobem, který je 50 let stejný. To znamená, že potáhne 35 mililitrů kouře jednou za minutu, délka potažení jsou dvě vteřiny. Kouř ze všech cigaret se shromáždí a na základě toho se spočítá obsah dehtů a nikotinu na jednu cigaretu. Problém je, že řada karcinogenních látek nepatří mezi dehty, takže třeba takové nitrosaminy se na krabičku vůbec nedostanou. Druhý problém je, že průměrný šluk nemá 35 mililitrů, jak uvádí stroj, ale kolem 60 mililitrů, a vodní dýmka až 100 mililitrů. Záleží také na tom, kolikrát si z cigarety potáhnete a kam až kouř pustíte.
LN Ve své knize píšete i o tom, že neexistují kuřáci cigaret, kteří by nešlukovali a přitom byli závislí na nikotinu. Naopak kuřák dýmek nemusí z dýmky ani šlukovat a závislost na tabáku si vytvoří. Čím to je?
Nikotin potřebuje pro vstřebání lehce zásadité pH. V kouři dýmky takové prostředí je, takže kuřák dýmky nemusí šlukovat, a nikotin se přesto vstřebá ústní sliznicí. Cigareta má proti dýmce pH kyselejší, kouř tedy musíte vtáhnout až do plic. Za posledních padesát let ale stouplo pH kouře cigaret asi o jeden a půl, takže z dnešní cigarety se vstřebá daleko více nikotinu než před padesáti lety. Ovšem zmíněný stroj tuto skutečnost nebere v potaz a měří stále stejně.
LN Jak nebezpečné je v porovnání s aktivním kouřením kouření pasivní?
Pasivní kouř je směsí hlavního proudu kouře, tedy toho, co kuřák vdechne a vydechne, a vedlejšího, tedy toho, co se mezi šluky kouří od oharků. Vedlejší proud je přitom škodlivější. Důvodem je teplota hoření – když si dáte šluka, zahřejete oharek asi na 1000 stupňů Celsia, a proces spalování tedy probíhá kvalitněji, nevzniká při něm tolik zplodin.
Volně hořící cigareta má proti tomu jen asi 300 až 400 stupňů, čímž se vytvoří více škodlivých látek ve vyšší koncentraci. Pasivní kuřák tedy vdechuje koncentrovanější kouř. Ten se ale na druhou stranu rozptýlí v místnosti, takže výsledná dávka je vždy menší než u aktivního kuřáka.
LN Na jaká onemocnění si tedy „zakládá“ pasivní kuřák?
Pasivní kuřáctví docela stačí, pasivnímu kuřákovi hrozí 1,3× vyšší riziko infarktu než člověku, který je ušetřen jakéhokoli cigaretového kouře.
LN Četla jsem rozsáhlý zahraniční článek, jehož autoři uváděli, že dnes se projevují následky kuřáckého boomu v 50. až 70. letech. Daleko více padesátníků a šedesátníků najednou na sobě pociťuje příznaky chronické obstrukční plicní nemoci…
Ano, my dnes umíráme tak, jak jsme kouřili před třiceti lety. Vroce 2030 budeme daleko častěji umírat na nemoci spojené s kouřením právě proto, že dnes kouříme, jak kouříme.
LN V Česku se dlouhodobě diskutuje o protikuřáckém zákoně, o zákazu kouření v restauracích. Jak jsou debaty daleko?
Ten zákon má chránit nekuřáky a určitě není zaměřen proti kuřákům. Nekuřácké prostředí v restauracích si přeje nejen naprostá většina českých nekuřáků, ale dokonce i více než polovina kuřáků. I ti si uvědomují, že je lepší jíst tam, kde se nekouří. Návrh poslance Borise Šťastného prošel v parlamentu prvním čtením, v lednu bude pravděpodobně čtení druhé. Ten zákon má čtyři varianty, jen jedna z toho je dobrá.
LN Která?
Ta, která zcela zakazuje kouření ve veřejných prostorách. Ostatní varianty jsou typu „kuřácký koutek“. I když nekuřácký prostor oddělíte stavebními úpravami, kouř se dostane všude. Nehledě na to, že do kuřácké části bude muset chodit obsluha. Jak k tomu servírky a číšníci přijdou, že mají pracovat v karcinogenním prostředí?