ODS má jasno. Při volbě prezidenta 8. února chce hlasovat tajně a také tento způsob bude strana prosazovat. Iniciovat veřejnou volbu chce naopak místopředseda poslaneckého klubu sociální demokracie David Rath. Předseda klubu ČSSD Michal Hašek se tomu nebrání, klub o tom nicméně bude podle něj debatovat.
"V případě, že se hlasuje o lidech, má se volit tajně až na výjimečné
situace, jako byla demonstrativní volba Václava Havla v roce 1989," uvedl Tluchoř s tím, že něco jiného je hlasování o konkrétních problémech, kde mají občané právo vědět, jak jejich zástupci hlasují. Veřejné hlasování o hlavě státu by podle něj zpochybnilo princip svobodné volby a současně by nezabránilo spekulacím o zákulisních politických dohodách. Občanští demokraté chtějí na Hrad znovuzvolit současného prezidenta a svého čestného předsedu Václava Klause, sociální demokraté, zelení a část lidovců podporují jeho protikandidáta ekonoma Jana Švejnara.
Veřejnost má právo vědět, jak volím
Veřejnému hlasování při volbě prezidenta by se nebránila šéfka lidoveckého sněmovního klubu Michaela Šojdrová, plusem tajné volby podle ní ale je, že kandidáta ničím nezavazuje vzhledem ke svým volitelům. "Občané mají právo vědět, jak volím," popsala pozitivum veřejného hlasování. Pro uchování zvyklosti tajné volby se v pořadu televize Prima vyslovila předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques, připomenula také, že zelení by chtěli, aby příštího prezidenta volili občané přímo.
Veřejnou volbu prezidenta chce Rath prosazovat kvůli tomu, že ji považuje za čestnou a průhlednou. "Když se nám nepodařilo prosadit přímou volbu prezidenta, tak ať je to aspoň takto transparentní," řekl.
Tluchoř k tomu dnes dodal, že Rath navrhl kontrolovat hlasování zákonodárců své strany. Volba by podle Ratha měla být stejná jako hlasování o nedůvěře vládě, kdy se každý poslanec postaví a zřetelně řekne, zda je pro nebo proti. Nikdo ze zákonodárců by se neměl stydět za to, koho volil, a voliči to mají právo o svých poslancích a senátorech vědět. Každý musí umět své rozhodnutí zdůvodnit a rozptýlit pochybnosti o tom, zda to nebylo za "třicet
stříbrných", uvedl Rath.
Volba prezidenta republiky se řídí jasnými pravidly. Skládá se nejvýše ze tří kol, tolikrát tedy v případě tajného hlasování mohou poslanci spolu se senátory vhodit hlasovací lístky se jmény kandidátů do volební urny. Když ani tři kola ke zvolení hlavy státu nestačí, uspořádá parlament další volbu, opět nejvýše tříkolovou.
V prvních dvou kolech je nutné ke zvolení získat nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Až ve třetím kole se již hlasy poslanců a senátorů nepočítají zvlášť, ale na rozdíl od prvních dvou kol se sčítají a stačí získat většinu přítomných členů celého parlamentu - sněmovny i Senátu dohromady.
