Město hodlají v nejbližších dnech kvůli nadměrnému hluku zažalovat lidé z Břevnova. Hromadné žaloby v dalších týdnech chystají i lidé z Holešoviček v Praze 8, Barrandova, Spořilova, Legerovy, Mezibranské a Žitné ulice v centru města.
Tuto lavinu přitom odstartovalo jediné rozhodnutí městského soudu. Před týdnem dal totiž soud poprvé za pravdu lidem z Michle, kteří jsou dlouhodobě sužováni hlukem z blízké severojižní magistrály. Soud městu nařídil, aby nadměrný hluk do roka snížilo na povolenou mez. Pro magistrát to tedy znamená srazit hluk o 17 decibelů přes den a o 19 v noci.
Obyvatele ostatních hlučných oblastí metropole tento verdikt nadchl a berou ho jako precedentní. Mají nyní větší šanci ve svém boji o tišší prostředí uspět.
Nynější hromadné žaloby podávají na město vlastníci nemovitostí, nemohou tak učinit nájemníci. Podle právníků jde totiž o takzvané vlastnické žaloby. Člověk jako majitel bytu či domku v nich žaluje město, vlastníka přilehlé komunikace, za to, že ho obtěžuje hlukem více, než je ze zákona povoleno.
Obyvatelé Břevnova, tedy přesněji Patočkovy ulice, podají žalobu na město už zítra či pozítří.
„Naše žaloba je výsledek tříletých úvah. Po vítězství Michle jsme se ale definitivně rozhodli, že se do toho pustíme,“ říká Aleš Ohrablo z občanského sdružení EKO Břevnov.
Jen týden po Břevnově chtějí město žalovat i lidé z Holešoviček v Praze 8. Také oni bojují za zklidnění dopravy již několik let. „Rozhodnutí soudu je pro nás obrovská vzpruha. Žalobu projednáme tento týden,“ upřesňuje předsedkyně občanského sdružení Za naši budoucnost Vlastislava Šenarová.
Kout železo, dokud je žhavé
Další žaloby míří na magistrát z Barrandova, Spořilova a z centra. Konkrétně z Mezibranské, Legerovy či Žitné ulice.
„Je potřeba kout železo, dokud je žhavé. Sháním podporu sousedů a žalobu na město chci podat do konce února,“ chystá se Anna Bendová z Mezibranské ulice.
Obyvatelé všech zmíněných rušných oblastí, ve kterých hlukové limity překračují normy až o 20 decibelů, však přicházejí s různými návrhy, jak hluk snížit.
Například Aleš Ohrablo z Břevnova kromě zklidnění Patočkovy ulice volá po „celopražském“ řešení dopravní situace. Brojí například proti mimoúrovňové křižovatce Malovanka, která coby součást městského okruhu přivedla do Břevnova další desetitisíce aut.
Vlastislava Šenarová z Holešoviček má naproti tomu rozmyšlené jakonkrétní kroky, jak její ulici V Holešovičkách pomoci: „Po městě chceme úsekový radar, protihluková skla, nižší počet kamionů a stálé imisní stanice,“ dodává.
Tuto lavinu přitom odstartovalo jediné rozhodnutí městského soudu. Před týdnem dal totiž soud poprvé za pravdu lidem z Michle, kteří jsou dlouhodobě sužováni hlukem z blízké severojižní magistrály. Soud městu nařídil, aby nadměrný hluk do roka snížilo na povolenou mez. Pro magistrát to tedy znamená srazit hluk o 17 decibelů přes den a o 19 v noci.
Obyvatele ostatních hlučných oblastí metropole tento verdikt nadchl a berou ho jako precedentní. Mají nyní větší šanci ve svém boji o tišší prostředí uspět.
Nynější hromadné žaloby podávají na město vlastníci nemovitostí, nemohou tak učinit nájemníci. Podle právníků jde totiž o takzvané vlastnické žaloby. Člověk jako majitel bytu či domku v nich žaluje město, vlastníka přilehlé komunikace, za to, že ho obtěžuje hlukem více, než je ze zákona povoleno.
Obyvatelé Břevnova, tedy přesněji Patočkovy ulice, podají žalobu na město už zítra či pozítří.
„Naše žaloba je výsledek tříletých úvah. Po vítězství Michle jsme se ale definitivně rozhodli, že se do toho pustíme,“ říká Aleš Ohrablo z občanského sdružení EKO Břevnov.
Jen týden po Břevnově chtějí město žalovat i lidé z Holešoviček v Praze 8. Také oni bojují za zklidnění dopravy již několik let. „Rozhodnutí soudu je pro nás obrovská vzpruha. Žalobu projednáme tento týden,“ upřesňuje předsedkyně občanského sdružení Za naši budoucnost Vlastislava Šenarová.
Kout železo, dokud je žhavé
Další žaloby míří na magistrát z Barrandova, Spořilova a z centra. Konkrétně z Mezibranské, Legerovy či Žitné ulice.
„Je potřeba kout železo, dokud je žhavé. Sháním podporu sousedů a žalobu na město chci podat do konce února,“ chystá se Anna Bendová z Mezibranské ulice.
Obyvatelé všech zmíněných rušných oblastí, ve kterých hlukové limity překračují normy až o 20 decibelů, však přicházejí s různými návrhy, jak hluk snížit.
Například Aleš Ohrablo z Břevnova kromě zklidnění Patočkovy ulice volá po „celopražském“ řešení dopravní situace. Brojí například proti mimoúrovňové křižovatce Malovanka, která coby součást městského okruhu přivedla do Břevnova další desetitisíce aut.
Vlastislava Šenarová z Holešoviček má naproti tomu rozmyšlené jakonkrétní kroky, jak její ulici V Holešovičkách pomoci: „Po městě chceme úsekový radar, protihluková skla, nižší počet kamionů a stálé imisní stanice,“ dodává.
|
Expert: Nutná opatření budou stát miliardy
Nynější žaloby mohou znamenat pro magistrát finanční pohromu, varuje dopravní odborník František Laudát. LN Překvapují vás další připravované žaloby kvůli hluku, které se na město chystají? Nepřekvapují. Když jsem ještě dělal předsedu výboru dopravy na magistrátu, marně jsem se pokoušel, aby se ta situace řešila. Bohužel nikdo to řešit nechtěl. Tohle je výsledek. LN Jak se můžou žaloby dotknout městské kasy? Pro město to je pohroma. Náklady na odstranění hluku se můžou počítat na desítky miliard korun. Navíc se někde dostáváme až do neřešitelných záležitostí. V současných ekonomických možnostech Prahy totiž bohužel není možné tuto problematiku zcela vyřešit. LN Co by teď mělo město dělat? Může vůbec něco dělat? Měl by být rychle vytvořen program na ztišení města. Tam, kde se město dostalo do úzkých, je potřeba investovat. Například výměnou asfaltového povrchu za živici s drcenou gumou. Ta je tišší a navíc tolik nepromrzá. Protihlukové stěny se totiž na mnoha místech v centru postavit nedají. |