Soudce Vojtěch Šimíček řekl, že krajský soud problematiku posoudil výborně. "O pochodu neměl rozhodovat magistrát ani primátor, ale Úřad městského obvodu Plzeň 3," uvedl Šimíček.
Právě na obvodním úřadu svolavatel Václav Bureš ohlásil akci, která se měla uskutečnit původně již 19. ledna. O případném zákazu navíc měli úředníci rozhodnout do tří dnů. Primátorův verdikt přišel mnohem později.
O extremistických demonstracích musejí úředníci i soudy rozhodovat podle stejných zásad, jako třeba o poutích nebo rockových koncertech |
"Rozhodnutí soudu respektuji," řekl Rödl. Podle něj může nyní pochod zakázat pouze úřad třetího městského obvodu, když bude během akce porušován zákon. Pokud by primátor zakázal pochod znovu "na svoji pěst", porušil by podle plzeňských právníků vědomě pravomoc veřejného činitele, a byl by tak trestně odpovědný. Prvního zákazu Rödl nelituje a i dnes by se zachoval stejně. Vedení magistrátu věřilo, že soud jeho kasační stížnosti vyhoví.
Soudce: Pravidla musejí platí pro všechny
Šímíček ale zdůraznil, že soud rozhodoval o správnosti procedury, a nikoliv o politickém podtextu akce. "Není to o sympatiích ke svolavatelům, ti sympatie soudu nemají. Ale pravidla se nastavují dlouhodobě a musí platit pro všechny stejně," řekl soudce. O extremistických demonstracích podle něj musí úředníci i soudy rozhodovat podle stejných zásad, jako třeba o poutích nebo rockových koncertech.
"Rozhodnutí soudu je alibistické. Nechtěl mít zřejmě problémy s tím, aby ho někdo nařknul, že tam například pracuje někdo, kdo má židovské předky nebo že by jeho verdikt považovali za nedemokratický proti svobodě shromažďování," řekl místopředseda plzeňské Židovské obce Jiří Löwy. Podle něj v ČR nyní neexistuje instituce, která by pochod, na nějž jsou zváni neonacisté, zakázala. Proto obec velmi uvítala původní rozhodnutí Rödla "převzít pravomoc za nečinnost".
Löwy tvrdí, že v ČR svoboda shromažďování je, ale nesmí se přehánět. Na zneužívání téměř 20 let starého zákona chtěla upozornit Židovská obec právě tím, že si pro svá setkání zamluvila tři místa v Plzni na každý den na půl roku dopředu. Skupiny, včetně extremistických, mohou zákon o shromažďování, který je podle Löwyho velmi široký a liberální, využívat ke svému zviditelnění, což také dělají.
Rozhodnutí soudu je alibistické. Nechtěl mít zřejmě problémy s tím, aby ho někdo nařknul, že tam například pracuje někdo, kdo má židovské předky nebo že by jeho verdikt považovali za nedemokratický proti svobodě shromažďování |
Židovská obec svolala své setkání i na 1. března, které ale městský obvod minulý týden zakázal s tím, že Bureš ohlásil pochod jako první. "Proti verdiktu se v pátek odvoláme u krajského soudu, který musí do tří dnů rozhodnout," uvedl Löwy.
Argumentuje tím, že obec požádala o akci dříve, než rozhodnutí krajského soudu ve prospěch pochodu Bureše nabylo právní moci. Obec chce uspořádat na schodech synagogy čtení jmen lidí, kteří nepřežili koncentrační tábory. Pokud by s odvoláním neuspěla, budou lidé chodit do synagogy, která je v sobotu otevřená.
Bureš svolal pochod jako protestní akci za svobodu slova v reakci na listopadový zásah policie proti neonacistům v Praze. Rödl akci zakázal krátce před jejím konáním. Bureš podal žalobu a soudy mu přiznaly právo na náhradní termín. Pozvánky jsou už na ultrapravicových internetových stránkách.