Lidovky.cz

Místa, která odnesl čas

Česko

  11:55
BRNO - Největší brněnská kavárna měla za první republiky tisíc míst. Dnes lidé ve městě s bídou najdou podobné podniky, kde lze počet židlí počítat na desítky. Jména Savoy, Opera, Esplanade a další zůstávají nostalgickou vzpomínkou.

Na místě kavárny Opera je dnes banka.

„Poslední předválečné kavárny zanikly v devadesátých letech. Těch z první republiky zbylo minimum, často jsou v žalostném stavu nebo slouží jiným účelům,“ poznamenává Karel Altman, který se věnuje historii brněnského pohostinství. Lenka Kudělková z Muzea města Brna rovnou mluví o obtížně napravitelných škodách. „Nejsou to jizvičky, ale jizvy na tváři města. Podívejte se, jak dopadla například kavárna v Avionu, na zničenou kavárnu Era na Zemědělské ulici, na léta, co chátral Savoy na Jakubském náměstí,“ dodává.

Z kaváren jsou banky, obchody i ruiny
Fotografie přibližující noblesní interiéry prvorepublikových kaváren jsou v kontrastu k tomu, co z nich je nyní. Štěstí měly ty, kterým alespoň zůstal zachovaný restaurační provoz. V Bellevue na nároží Joštovy a Moravského náměstí, kde se scházeli brněnští bohémové, je restaurace Potrefená husa. Cukrárna zabrala přízemí domu na rohu Běhounské a Kozí ulice, kde si sice část Brňanů pamatuje prodejnu Rybena, ale dříve tam fungovala kavárna Marienhof.

 Jiné budovy to štěstí nemají. Esplanade na nároží Jezuitské a Rooseveltovy nahradil park, na místě paláce DOPZ stojí kvůli válečnému bombardování nová budova s kinem Scala, byť také s menší kavárnou. Naopak zmizela kavárenská terasa jako součást paláce Morava ve směru do Benešovy třídy.

 Původní využití dalších prostor zejména mladí lidé ani netuší. Z Tomanovy kavárny a cukrárny na náměstí Svobody je prodejna hudebních nosičů, slavná víceúrovňová Opera v Divadelní ulici se po neslavné éře prodejny mercedesů změnila v pobočku Unicredit Bank. Někdejší druhá největší kavárna v Brně, která byla v Zemském domě na Moravském náměstí, je nyní jednou z jednacích síní krajského úřadu. Kavárnou ale nebyla už léta - Brňané si ji mohou pamatovat spíše jako studovnu Moravské zemské knihovny.

 První vlna pádů kaváren přišla po válce, kdy tyto podniky podle odborníků představovaly nepřijatelný způsob životního stylu. Druhá s restitucemi budov po roce 1989. Autoři výstavy o zaniklých kavárnách, která včera začala na brněnském Špilberku, připomínají i jiné budovy proslavené „svými“ kavárnami. Byly i na ulicích vedoucích do centra, na výstavišti.

 Funkcionalistická budova Era v Zemědělské 30 se zmítá majetkovými spory. V Kolbabově kavárně a cukrárně v Kounicově ulici se prodává textil, v prvním patře nárožní budovy paláce Convalaria na rozhraní České a Veselé ulice, kde v roce 1940 otevřeli Dorotíkovu kavárnu a cukrárnu, sídlí redakce MF Dnes. „Když jdu okolo, vzpomenu si, jak jsem tam jako studentka chodívala na zákusky,“ posteskla si Brňanka Jaroslava Kubešová.

Nástupci kaváren?
Jen zvolna a v malém Na dotaz, které brněnské kavárny vlastně fungují nejdéle, nemají odborníci odpověď. „Kdybych tu otázku dostal na začátku 90. let, bylo by jasněji. Teď se snad lze bavit o cukrárně a kavárně na Josefské a o kavárnách v hotelích Slavia a Grand,“ připomíná historik Altman. A ještě jeden podnik „hájí“ tradici: replika Zemanovy kavárny v parku Koliště ze začátku 90. let. Je napodobeninou slavné funkcionalistické stavby, která vzala za své při stavbě Janáčkova divadla.

 I když ty staré sice zmizely, o kavárny přesto v Brně úplná nouze není. Svoje místo na slunci si vydobyly například Café Blue na Jakubském náměstí, Menšík ve Veselé ulici, Rendezvous vedle kina Scala nebo Onyx v Zámečnické, jehož řešení nezapře inspiraci funkcionalismem. Svou kavárnu má i Moravské zemské muzeum či knihkupectví Academia na náměstí Svobody. Rozhodně už tyto podniky nenabízejí stovky míst, jejich charakter bývá komornější. Pro jejich zákazníky je rozhodující kvalita kávy a mnohdy rychlost obsluhy či to, zda také vaří. Mnozí z hostů je spíš než k posezení vyhledávají pro pracovní schůzky, potvrzují majitelé.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.